Noc literatury 2018

Datum: 13. 6. 2018 18:00 - 13.06.2018 22:00
Místo konání: Tábor, Staré Město

Šestá Noc literatury = > plán akce = > Česká centra

Pokud by snad někdo nevěděl >
Literární happening Noc literatury organizují Česká centra ve spolupráci s EUNIC (Sdružením kulturních institutů zemí EU), Zastoupením Evropské komise v ČR a nakladatelstvím Labyrint. Koná se pravidelně v předvečer zahájení Světa knihy, největšího knižního veletrhu v zemi.
Před šesti lety se k němu připojil také Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) a v roce 2013 se kromě Prahy četlo poprvé i v dalších městech Česka. Letos se mohou Noci literatury zúčastnit lidé ve více než 50 městech České republiky a ve více než 30 městech v dalších zemích.
Ambicí projektu je představovat návštěvníkům současnou evropskou literaturu netradičním způsobem a zároveň oživit večerní město přitažlivou akcí. Na různých místech města během jednoho večera čtou známé osobnosti ukázky ze zajímavých knih. Trojí atraktivitou projektu, tedy spojením zajímavého textu, neobvyklého místa a originální prezentace je usilováno o vytvoření jedinečného kulturního zážitku pro širokou veřejnost.
Všechno musí klapnout. Předčítači zkouší mimiku pred zrcadly. Čtecí místa chystají občerstvení. Teď jen, aby vyšlo počasí a večer plný čtení může začít.

Charakter akce obecně > 
Veřejná kulturní událost nabízející široké veřejnosti příležitost seznámit se netradičním způsobem s tvorbou současných evropských spisovatelů. 



  • 5 literárních zastávek
  • 5 evropských knižních celebrit
  • 7 předčítačů

Kde, co, kdo >

 Muzeum pivovarnictví Tábor
> Paollo Cognetti: Osm hor - Aleš Procházka, uvádí Jaroslav Novák (ZŠ Husova)
 Kočičí kavárna U Surinky
> Máirtín Ó Cadhain: Hřbitovní hlína - Petra Žallmannová, uvádí Mirka Surinka Svatošová
Antikvariát a Galerie Bastion
> Agnes Ravatnová: Ptačí tribunál - Miroslav Nimrichtr a Kateřina Nimrichtrová i uvádí
 Matrika Tábor
> Nina Weijers: Následky - Izabela Niepřejová, uvádí Romana Růžičková
 Knihkupectví Jednota - literární kavárna
> Olga Grjasnowa: Rus je ten, kdo miluje břízy - Tereza Semotamová a Petr Vizina, uvádí Leňka Greň

Doprovodný program >

● Dobročinný obchod domácího Hospicu Jordán v OD Dvořák
    15 - 18 hod. rozehřívací čtení pro rodiny s dětmi před Nocí literatury 

Občerstvení >

● Stánek Tábor > infocentrum, knihy k prodeji, občerstvení
    After party po Noci literatury aneb Diskuzní fórum > oficiální zakončení hlavního programu 
    Petr Vizina, Izabela NiepřejováTereza Semotamová a Zdeněk Lyčka

Soutěž >
A nezapomeňte i letos soutěžit! Obejdete-li všech 5 čtecích míst, a na každém si necháte potvrdit svou přítomnost, váš hlas bude automaticky slosován a můžete vyhrát knihu  z Noci literatury dle vlastního výběru! Hodně štěstí!

Čtecí místa na mapě >

Čtecí knihy > recenze

Autoři >

Paolo Cognetti (*1978) studoval nejprve matematiku, později kinematografii na škole Luchina Viscontiho v Miláně. V následujících letech se pak věnoval tvorbě dokumentárních snímků se sociálním, politickým a literárním zaměřením. Literárně debutoval v roce 2003 a je nositelem významného italského literárního ocenění Premio Strega za svou knihu Osm hor (2016), která se stala italským i světovým bestsellerem.
Olga Grjasnova (* 1984) se narodila v ázerbájdžánském Baku. Když jí bylo jedenáct, odešla její rusko-židovská rodina z válkou poznamenané země do Německa, kde studovala slavistiku, dějiny umění a absolvovala lipský Literární institut. Knižně debutovala v osmadvaceti letech a její román Rus je ten, kdo miluje břízy se v Německu stala literární událostí.
Niña Weijersová (* 1987) studovala literární vědu v Amsterodamu a v Dublinu. V současnosti je redaktorkou literárního časopisu De Gids a vystupuje s literární talk show. V roce 2014 vyšla její románová prvotina Následky, za niž získala mimo jiné vlámskou čtenářskou cenu Zlatá sova a cenu feministického časopisu Opzij.
Agnes Ravatnová (* 1983) je norská prozaička, esejistka a sloupkařka. Vystudovala hudbu a tvůrčí psaní. Debutovala v roce 2007 románem 53. týden (česky 2017). Svými sloupky a esejemi pravidelně přispívá do řady norských deníků. Deník Morgenbladet ji zařadil mezi deset nejlepších norských autorů do 35 let. K literárním počinům, které v roce 2013 zaznamenaly v Norsku největší ohlas, nesporně patří román Fugletribunalet (Ptačí tribunál).
Máirtín Ó Cadhain (1906–1970) je jedním z nejvýznamnějších irsky píšících autorů 20. století, svým dílem se zařadil mezi velikány irského modernismu bez rozdílu jazyka. Profesí byl učitel, o místo ale přišel kvůli svému členství v Irské republikánské armádě (IRA). Celý život zastával myšlenku „znovudobytí Irska“ skrze prosazování původního irského jazyka a kultury. Jeho nejslavnějším dílem je právě román Hřbitovní hlína z roku 1949.

Knihy >

Osm hor
Ať už je osud cokoli, přebývá v horách, které máme nad hlavou – pro protagonisty románu Osm hor platí tohle tvrzení beze zbytku. V horách se do sebe zamilovali rodiče Pietra, jednoho ze dvou hlavních mužských hrdinů, v horách se Pietro seznámí s Brunem, svým nejlepším kamarádem. Výšlapy do hor se stanou výchovnou metodou Pietrova otce, samotářského chemika střádajícího v šedi Milána svůj vztek na celý svět i svůj stesk po horských vrcholech. Také Pietrův a Brunův dospělá život bude pevně svázán s horami..
Překlad: Alice Flemrová, Odeon 2017
Rus je ten, kdo miluje břízy
Tato kniha se stala jedním z nejdůležitějších románů mladé německé literatury za uplynulých deset let. Příběh Máši, autorčina alter ega, hovoří za celou jednu generaci dětí uprchlíků. Pro ni a pro její přátele je původ a národnost něčím nezřetelným, mohou koneckonců přežít všude. Nikde na světě ale není místo, které by mohli nazvat skutečným domovem. Román navíc pro dnešní dobu až děsivě srozumitelným způsobem popisuje, jak, slovy autorky, „vzniká a projevuje se etnicky motivované násilí, jak je možné v průběhu několika týdnů připravit půdu pro pogromy“.
Překlad: Tereza Semotamová, Větrné mlýny 2016
Následky
Minnie Panisová, kdysi maličkatý, sotva životaschopný novorozenec v inkubátoru, je dnes
mladou uznávanou konceptuální umělkyní. Jako základní materiál používá vlastní život, ze skutečnosti si dělá laboratoř. V předvečer experimentu, který by se mohl stát vrcholem její tvorby, se jí připomene minulost v podobě dopisu a série podivných déja vu. Jak daleko může zajít v manipulaci reality, aniž ztratí sebe sama? Následky je román o volbě mezi zmizením a přežíváním, o velké touze, aby nás někdo jiný viděl.
Překlad: Magda de Bruin Hüblová, Kniha Zlín 2017
Ptačí tribunál
Dva lidé, dvě tajemství a minulost, které nelze uniknout ani na kraji světa. Po veřejném
skandálu opouští televizní moderátorka Allis Hagtornová práci ve městě a dobrovolně se vydá do vyhnanství v odlehlém fjordu. Brzy se ale ukáže, že její nová práce není tak docela tím, co čekala. Ani její tichý, nevrlý zaměstnavatel, čtyřicátník Sigurd Bagge, není tak starý, jak předpokládala. Zatímco čekají, až se Sigurdova žena vrátí z cest, jejich tichá a neklidná setkání se rozvíjejí v podivně obsesivní vztah a začíná být zřejmé, že pokání za minulé hříchy nebude stačit… Ptačí tribunál je důmyslně vystavěné dílo, v němž se potkává psychologický thriller, společenskokritický román a hloubková studie mezilidských vztahů.
Překlad: Eva Dohnálková, Plus 2018
Hřbitovní hlína
Kultovní irská klasika Hřbitovní hlína se dočkala filmového i divadelního zpracování,
nicméně přeložena byla jen do několika jazyků a anglicky vyšla teprve loni. Důvodem je obrovská překladatelská náročnost textu, který jiskří slovními hříčkami a využívá úzce
vymezeného dialektu. Všechno začíná ve chvíli, kdy hlavní hrdinka Caitríona zemře a pohřbí ji do hřbitovní hlíny. Ale je to librový, nebo pěťákový pozemek? Dali jí ten správný rubáš? A křížek? Nešetřili na ní? Nesnažili se ji ošidit, tak jako, Pánbůh je zatrať, když byla ještě naživu? No, každopádně to se všemi svými „spolubydlícími“ (a že jich je) bude moct důkladně probrat. Mají na to celou věčnost. Český překlad získal ocenění Magnesia Litera 2018.
Překlad: Radvan Markus, Argo 2017

Minulé ročníky >




comments powered by Disqus