Na co zajít do kina, pro co do knihovny

Prázdniny skončily a my se vracíme s pravidelným měsíčním programem kina Svět. Výběr titulů má vždy společné jmenovatele: kniha - film. A to buď ve formě konkrétní knižní předlohy nebo tématického knižního okruhu, kterého se film dotýká. 

Pozor, klapka, začínáme!



= > Křižáček (4.-5. 9.) je „historická roadmovie" odehrávající se v době vrcholného středověku a inspirovaná romantickou básní Jaroslava Vrchlického. Malý chlapec ovlivněn legendami o dětských křížových výpravách utíká z domova a jeho otec, skutečný rytíř Bořek se vydává na takřka marnou pouť za jeho nalezením. Dvojí putování ovšem nechce být lineárním dobrodružným vyprávěním, nýbrž se snaží pojmenovat univerzální a nadčasové problémy dospívání, vztahu k autoritám, úbytku životních sil i schopnosti přiznat si vlastní selhání. Film slibuje nejen emotivní, ale i vizuálně opojný zážitek díky inspiraci náměty romantických maleb 19. století.
V hlavní roli Karel Roden!

= > Další film je květinový. Tulipánová horečka je nejen jedna z nejstarších spekulativních bublin, která proběhla v Nizozemsku letech 1634 - 1637, ale i název filmu, který kino Svět uvede 2. a 3. září.
17. století. Amsterdam. Bohatý obchodník Cornelius Sandvoort si bere mladičkou Sophii, která svého muže jak jinak než ctí a poslouchá. Relativně poklidné vody konzervativního manželského páru naruší, když si Cornelis objedná její portrét u nadějného malíře. Sympatický a talentovaný mladík Sofii okouzlí. Aby ne! Hraje ho totiž Dane DeHaan. A protože on její sympatie opětuje, zrodí se vášnivá, ale zakázaná láska. Aby svůj vztah utajili, milenci se víc a víc zamotávají do spleti podvodů a lží. Jejich nadějí na společnou budoucnost je vzácná tulipánová cibulka, díky které by získali mnoho peněz. Film vychází z úspěšné knižní předlohy Deborag Moggachové, která v minulosti vytvořila scénář například k úspěšnému filmu Pýcha a předsudek a jedním ze scénáristů je Tom Stoppard, držitel Oscara za film Zamilovaný Shakespeare.



= > Letošního Stříbrného medvěda za režii si odnesl za film Druhá strana naděje (4. 9.) Aki Kaurismäki. Ten je autorem rovněž scénáře. Zpočátku sledujeme sociální drama zaměřené na jedno aktuální téma. Syrský uprchlík Khaled se skrz celou Evropu dostane do Finska. Jenže někde cestou totiž ztratil svoji sestru, neumí jazyk, a i navzdory pomoci kolegy z Iráku se těžko napojuje na skandinávskou mentalitu. Vedle sledujeme příběh postaršího obchodníka Wikströma, který právě opustil svou ženu i práci podomního prodejce košil a hodlá si otevřít restauraci. Příběhy obou hrdinů se protnou, když  Wikström nabídne práci Khaledovi, který se dílem osudu nachází ve zdánlivě bezvýchodné situaci.

= > Film Cesta času (5.-6. 9.) je meditativní filmovou básní, filosofickým uchopením všehomíra. Nedějovost zde dosahuje vrcholu, hlavní linka sleduje vývoj naší planety a života na ní od molekulárních počátků až po komplikovanou současnost. Na základě evolučních principů je pak zobrazeno rozšiřování života po Zemi až k poslednímu a nejnebezpečnějšímu článku – člověku. (moviezone.cz).
Třiasedmdesátiletý americký režisér filmu Terrence Malick se řadí mezi tvůrce se zásadním vlivem na současnou podobu nezávislého filmu. Snímkem tak dokumentaristicky navazuje na své pozdní tvůrčí období, v němž ohledává kořeny existence a identity člověka a které dostalo jasnou podobu ve filmové poémě Strom života oceněné Zlatou palmou v Cannes. Cesta času je syntézou celé řady témat, která v Malickově tvorbě rezonují od počátku, a která se pokouší dotknout samotného mysteria bytí.  

= > Ať už se bojíte čehokoliv, nikdo To (9.-10. 9.) nezná lépe než Stephen King! Zlovolná síla na sebe ve městě Derry ve státě Maine bere podobu klauna Pennywise, který své okolí baví neveselými kousky. Kupříkladu tím, že děsí a zabijí malé děti. Některé z nich se ale začnou bránit. Po třiceti letech se ale zlo vrací – horší, zuřivější a ještě nebezpečnější.
To se odehrává ve dvou časových rovinách. V té první na sebe tajemná bytost bere podobu klauna a terorizuje skupinku dospívajících dětí, v malém americkém městečku. Ve druhé jsou už postavy dospělé a rozhodnou se své dětské noční můře konečně postavit. Film je tak strašidelný, až je mládeži nepřístupný! 



Životní pouť Soni Červené (11.-12. 9.) soukromou i profesní, poznamenaly bouřlivé dějiny 20. století a jeho dva nejzrúdnější totalitní systémy: nacismus a komunismus. Film Olgy Sommerové Červená ukáže ve vzpomínkách i historických dokumentech důležité momenty její cesty, protagonistka nezastírá ani další nelehké životní peripetie. Navzdory těmto okolnostem před námi stojí silná žena, vynikající umělkyně světového renomé, jejíž ohromující umělecká dráha čítá sto operních rolí ve čtyřech tisících vystoupeních na jevištích pěti kontinentů. Pěvkyně a živoucí legenda, která stála na pódiu vedle Jana Wericha, Maria del Monaco, Luciana Pavarottiho či Plácida Dominga, spolupracovala s Rafaelem Kubelíkem, Herbertem von Karajanem, Robertem Wilsonem, Lou Reedem i Tomem Waitsem.

= > Po strništi bos (11.-13. 9.) je jakési pokračování filmu Jana Svěráka Obecná škola. Edu Součka, jeho maminku a tatínka sledujeme v době Protektorátu, kdy je celá rodina donucena vystěhovat se z Prahy na venkov k příbuzným. Městečko, kde chlapec dosud trávil jen prázdniny, se nyní stává jeho domovem. Mladá městská rodina se musí přizpůsobit novému prostředí a také soužití pod jednou střechou s tetou a jejími příbuznými, což zahrnuje i velmi přísného dědečka. Eda má před sebou nelehký úkol: najít a obhájit své místo v místní klukovské partě, jejíž svět je naprosto odlišný od jeho městského. Čeká ho cesta k hledání odvahy, ale také k nečekaným rodinným tajemstvím, která vyplouvají na povrch. Svět dětí a dospělých se sbíhá v hledání odvahy a hrdinství. I v nelehkých dnech války může být totiž nejtěžší prokázat odvahu vůči vlastní rodině.Film vznikl podle stejnojmenné knihy vzpomínek Zdeňka Svěráka a tematicky zapadá do tetralogie filmů Kolja, Obecná škola a Vratné lahve, které vyprávějí příběh jednoho muže na pozadí dějinných událostí 20. století. (CSFD.cz).

= > 13. září 2017 se 2000 kin po celém světě, včetně toho táborského, zúčastní prémiérového promítání filmu David Gilmour v Pompejích. Pětačtyřicet let od slavné show, ze které vznikl dokumentární film Pink Floyd v Pompejích, se David Gilmour vrací na místo činu. Skladatel, zpěvák a kytarista legendárních rockerů odehrál v červenci 2016 v kulisách ruin nejstaršího amfiteátru na světě dva spektakulární koncerty. Ze záznamu vznikl ohromující snímek, v němž zazní hity Gilmourovy sólové kariéry i klasiky z vrcholných let Pink Floyd. Onen legendární koncert bez diváků v říjnu 1971 byl vůbec prvním rockovým koncertem v tomto amfiteátru, který byl postaven v roce 90 př. n. l. a byl zasypán popelem sopky Vesuv v roce 79 n. l.

= >  Další film Americký zabiják (18.-20. 9.) je natočen podle špionážního románu American Assassin známého amerického spisovatele Vince Flynna. Ve čtrnácti letech vzala Mitchovi tragická autonehoda oba rodiče. O devět let později přišel o svou přítelkyni při teroristickém útoku. Při hledání pomsty se Mitch dostává pod ruku zástupkyně ředitele CIA Irene Kennedy, která z něj chce udělat tajného agenta. Posílá ho proto ke Stanu Harleymu, veteránovi ze studené války, aby ho pořádně vycvičil. Stan a Mitch budou později zkoumat sérii zdánlivě náhodných útoků na vojenské a civilní cíle. Při odkrývání souvislostí útoků spojí své síly s tureckým agentem, aby zastavili tajný záměr rozpoutat světovou válku na Blízkém východě.

= > Snímek Dunkerk (25.-27. 9.) je válečný a vychází z událostí evakuace obklíčených francouzských, britských a belgických vojáků z pláží severofrancouzského Dunkerku na jaře 1940. Ti byli totiž obklíčeni nepřátelským německým vojskem a i přes tuto složitou situaci se nakonec podařilo zachránit zhruba 338 tisíc vojáků za pomoci 800 lodí. Vzhledem k faktu, že se jedná o další počin režiséra Christophera Nolana, je jasné, že by v žádném případě neměl uniknout naší/vaší pozornosti. Dále je známo, že ve filmu uvidíme herecké hvězdy jako třeba Cilliana Murphyho, kterého válečné filmy poslední dobou asi baví (viz. Antropoid), Toma Hardyho, Kennetha Branagha nebo člena kapely One Direction Harryho Stylese

= > Na závěr další oceněný film. Jedná se o jakousi studii autismu, sociální fobie a deprese s lehkým nadpřirozeným přesahem s názvem O těle a duši (25. 9.). Nekonvenční love story dvou odlišně zmrzačených lidí – stárnoucího finančního ředitele jatek, jemuž tělesný handicap brání v navázání bližšího vztahu, a mladé uzavřené kvalitářky masa s dokonalou pamětí, ale nepřekonatelnou fóbií z tělesného kontaktu i potenciálního citového vzplanutí. Oba hrdiny postupně ohromuje zjištění, že sdílejí totožné sny (v nichž jsou laní a jelenem uprostřed zasněženého lesa), které se následně pokoušejí společně naplnit. Z letošního Berlinale si snímek odnesl Zlatého medvěda.



Autor: LiSpa

Štítky: knihy, filmy, kino


comments powered by Disqus