Táborské knihovnice doporučují...

Milí čtenáři,

jsme zpátky s knižními tipy od nás, knihovnic táborské knihovny.

Knihovnice Lada doporučuje román

Řekni vlkům, že jsem doma 

Literární debut Carol Rifki Bruntové se odehrává v době předsudků a strachu z nemoci AIDS v USA. Hrdinkou je čtrnáctiletá June, která je taková "jiná". Nosí divné šaty, toulá se lesy okolo New Yorku a hraje si tak trochu na osamělou ve starých časech. Porozumění nachází u strýčka a uznávaného malíře Finna. Jenomže Finn umírá na záhadnou nemoc. June zjišťuje, že k strýci patřil rovněž umírající partner Toby. Ten zaplní její prázdno po Finnovi. Krom ní samozřejmě prožívají ztrátu příbuzného i Junina matka a sestra Greta a každá se s ní vyrovnává po svém. Toby je samozřejmě rodinou nenáviděn a obviňován z toho, že Finna úmyslně nakazil AIDS.
A tak přátelství mezi June a Tobym zůstává tajné. Její matka si sama nese dosud nezhojené rány ze vztahu se svým bratrem Finnem. Jaké? A proč je Toby tolik nenáviděn? Tyto rodinné záhady a skrývaná tajemství June postupně odhaluje a díky nim získává lepší pochopení pro lidi ve svém okolí.

Carol Rifka Bruntová  se narodila v New Yorku, ale momentálně žije s manželem a třemi dětmi v anglickém Devonu. Píše pro nejrůznější deníky a časopisy, např. pro The North American Review a The Sun. Román Řekni vlkům, že jsem doma je její debut a byl doposud prodán do deseti zemí.

V češtině vydalo román v roce 2014 nakladatelství Jota v překladu Vandy Ohniskové.

Knihovnice Helena doporučuje knihu

Vědomí konce Juliana Barnese.   

Tony Webster se na prahu smrti dočká odhalení tajemství, které změní jeho představu o svém obyčejném životě. Jako mladý se domníval, že dokáže předvídat strasti svého pokročilého věku. Osamělost, své zkrachovalé manželství či vdovectví, odrůstající děti, umírající přátele, ztrátu společenského postavení či veškeré přitažlivosti.
Matka Websterovy první dívky Veroniky mu odkáže peněžitý obnos. Její smrt odstartuje řetězec událostí, které Webstera donutí zaujmout úplně jiný pohled na Veroniku i kamaráda ze střední školy Adriana, jenž spáchal sebevraždu a hlavně na svůj život zpětně. Zjišťuje, že jeho existence je postavena na lži, že se v minulosti zachoval nemorálně a nijak to neodčinil.
Tony ale není padouch. Na minulost si vzpomenout nedokáže, protože prostě nechce. Zkrátka určité body minulosti pohřbil. Tony nevyhrál ani neprohrál. Jen nechal život, ať se mu prostě jen tak děje.
Jako svědek svého zkracujícího se života najednou neví, co je nebo co byl zač. Adrian podle něj prostě jen odmítl dar života, aby neskončil v upachtěné průměrnosti existence. Pravda o Adrianově smrti je však mnohem prozaičtější.

Britský prozaik Julian Barnes (nar. 1946) patří vedle Grahama Swifta, Salmana Rushdieho či Kazua Ishigura k těm, kteří narušují literární, ale i obecně myšlenkové konvence.
Barnes získal za knihu Vědomí konce nejen Man Bookerovu cenu, ale také Evropskou literární cenu pro rok 2012.

Odeon, 2012.