Historie

Předchůdci veřejné knihovny v Táboře

 Ve 2. polovině 19. století se ve městech i na vesnicích zakládaly knihovny spolkové, školní nebo farské, existovaly soukromé knihovny vlastenců. Ve své době plnily často funkci knihoven veřejných. Postupně se z nich vyvinuly instituce, které poskytovaly až do vydání zákona o veřejných knihovnách v roce 1919 základní služby. V roce 1920 převzaly v řadě případů tyto knihovny úkoly knihoven veřejných.

• 1831
  V Táboře působí pouze německý čtenářský spolek Taborer Leseverein, který nemá jedinou českou knihu.
• 1866
  Jsou doloženy zprávy o čtenářském spolku Občansko-čtenářská beseda.
• 1878
  První návrh na zřízení městské veřejné knihovny v Táboře předkládají obecní radě královského města Tábora dne 17.2.1878 ředitel reálného gymnázia Václav Křížek a profesor Hynek Mejsnar jako předseda a jednatel Klubu přátel věd a umění při Měšťanské besedě v Táboře. Návrh přednáší původně městský tajemník Karel Mlynář a Klub přátel věd a umění jej zasílá táborské městské radě společně s návrhem na zřízení městského muzea. Po několikaměsíčním jednání je v témže roce muzeum zřízeno, ale návrh na knihovnu se prozatímně odkládá.

Vznik veřejné knihovny v Táboře a její vývoj do současnosti

• 1896
  Dne 15.4.1896 projednává obecní zastupitelstvo žádost místního odboru Národní jednoty Pošumavské na zřízení obecní knihovny. Na tento účel již přispěla městská spořitelna částkou 200 zlatých. Stejnou částkou přispívá i město. Je usneseno, že obec se má postarat o místnost pro knihovnu. Současně je ustavena 5ti členná knihovní komise s předsedou náměstkem starosty JUDr. Aloisem Kotrbelcem. Je rozhodnuto, aby honorovaný úřad knihovníka byl svěřen některému městskému úředníkovi.
• 1897
  Dne 24.3. se schází knihovní komise, aby vypracovala stanovy a knihovní řád. 5. května 1897 se stanovy a knihovní řád obecní knihovny projednávají. Stanovy vymezovaly zaměření knihovny, její financování a řízení. Knihovní řád pak určoval povinnosti a práva čtenářů ve výpůjčním procesu. Oba dokumenty jsou ve zprávě ze zasedání táborského městského zastupitelstva uvedeny v plném znění. Knihovníkem se stává městský oficiál Antonín Zeis. Prvním půjčovním dnem knihovny je 19. prosinec, do konce roku je půjčeno 29 knih.
• 1898
  Změna v knihovním řádu stanoví vybírání poplatku 20 haléřů za půjčování časopisů.
• 1903
  Ve zprávě o městské veřejné knihovně se uvádí, že knihy se půjčují pravidelně, v jarních a letních měsících dvakrát týdně (ve čtvrtek a v neděli), v podzimních a zimních měsících třikrát týdně (v úterý, ve čtvrtek a v neděli). Vyskytuje se první případ náhrady za ztracené knihy.
• 1906
  Je dochován tištěný seznam knih městské veřejné knihovny táborské, který nákladem knihovní rady vydala tiskárna Petra Franka. Kromě seznamu knih obsahuje plné znění knihovního řádu, přehled řazení fondu, jmenný rejstřík spisovatelů a složení knihovní komise. V jejím čele stojí starosta JUDr. Alois Kotrbelec.
• 1910
  Rostoucí počet svazků ve fondu nutí knihovní komisi hledat lepší umístění. V srpnu se knihovna stěhuje z náměstí do obecního domu v Převrátilské ulici č. 315, do místností po zimní hospodářské škole. Nové prostory jsou sice větší, ale vlhké a pro knihovnu nepříliš vhodné. V první místnosti se nachází vlastní knihovna, druhá slouží jako čekárna. Současně je zavedeno elektrické osvětlení. Vzdělávací sbor Táborský spolu s akademickým spolkem "Štítný" věnuje městské knihovně "Dětskou knihovnu", základ pozdějšího dětského oddělení.
• 1914
  Umírá knihovník Antonín Zeis, novým knihovníkem se stává jeho syn Karel. Složitá společenská situace v průběhu 1. světové války ovlivňuje i činnost knihovny - dochází k výraznému poklesu zájmu o ni.
• 1919
  Je vydán na svou dobu pokrokový zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/19 Sb.
• 1920
  Městské zastupitelstvo vytváří místo knihovníka, spojené s funkcí muzejního tajemníka. Na toto místo nastupuje dr. František Kroupa. Současně je knihovně odhlasován pravidelný roční příspěvek 14 tisíc Kčs.
• 1921
  Knihovna se stěhuje do větších prostor na náměstí, do č. 3 vedle radnice. Dvě místnosti slouží knihovně, další tři místnosti čítárně.
• 1922
  Z usnesení knihovní rady se zřizuje od 1. 12. samostatné hudební oddělení. Jsou zaznamenány počátky kulturně výchovné činnosti - k významným výročím se pořádají výstavy knih.
• 1923
  K městské knihovně je připojena obecní knihovna legionářská.
• 1939
  Z publikace Duchovní kultura kraje. Tábor, KÚOS 1940, s. 112-118.
  Půjčovní poplatek činí 20 haléřů za svazek zábavné literatury či časopisu a 10 haléřů za svazek literatury naučné nebo dětské. Knihy se půjčují na 21 dní. Kromě ředitele knihovny jsou zaměstnány 3 pomocné síly, z toho dvě s knihovnickým kursem. Čítárna funguje v novém Osvětovém domě denně 4 hodiny. Je tam vyloženo 35 časopisů a 60 druhů novin. V říjnu je uzavřena, údajně proto, že místnosti budou použity k jinému účelu. Ve skutečnosti to je první z řady opatření, kterým úřady omezovaly působnost knihovny.
• 1940 - 1945
  Z těchto let nejsou dostupné žádné archivní materiály, které by dokumentovaly dění v knihovně.
• 1946
  Knihovna se v prosinci stěhuje do 1. patra budovy Domu osvěty v Jiráskově ul. č. 1775, kde sídlí doposud. Prvně se zde půjčuje 16. prosince.
• 1950
  Knihovna je umístěna v jediné místnosti, nemá volný výběr. Ředitelem je Dr. František Kroupa. Koná se první ročník soutěže Budujeme vzornou lidovou knihovnu (BVLK).
• 1951
  Na základě směrnice Ministerstva informací a osvěty vzniká v červnu spojením Městské knihovny a Státní doplňovací knihovny Okresní lidová knihovna (OLK), která se stává metodickým centrem pro všechny knihovny okresu. Jejím ředitelem je Antonín Rejlek. Knihovna se rozšiřuje do dalších místností a zavádí volný výběr. V 1. patře sídlí půjčovna s fondem pro dospělé, pro děti, sklad a doplňovací oddělení. Fond pro děti se člení podle věku (6, 9, 12 a 15 let). Kancelář je ve 3. patře, čítárna v přízemí má vchod z čekárny kina. Nabízí 92 titulů časopisů. OLK zajišťuje nákup i pro vesnické knihovny, k rozvozu souborů využívá auto národního výboru. 3,5 přepočtených pracovníků tvoří 3 muži a jedna žena. Vzniká tradice literárních večerů a besed o knihách, sahající do konce 60. let. Podílejí se na nich především Karel Dobeš, Josef Hůla, František Kroupa, Josef Zenkl.
• 1952
  Je zaveden obálkový výpůjční systém. OLK se stává držitelkou čestného uznání ONV v soutěži BVLK.
• 1953
  Vybírá se poplatek 10 haléřů za půjčení jednoho svazku. 60 % fondu je umístěno ve volném výběru, ze skladu se půjčuje podle seznamů. Výpůjční lhůta je 14 dnů. K dispozici je jmenný katalog, za pomoci studentů středních škol se buduje katalog názvový. Doplňovací fond má 2400 svazků. V čítárně je 106 titulů časopisů, její denní návštěvnost nepřesahuje 35 osob. Mezi čtenáři knihovny je evidováno více mužů než žen. OLK zaměstnává 5 přepočtených pracovníků. Knihovna se stává držitelkou čestného uznání JčKNV v soutěži BVLK.
• 1954
  Jsou zrušeny poplatky za jednotlivé výpůjčky a v důsledku toho narůstá jejich počet. V odd. pro dospělé se vybírá 5,- Kčs roční registrační poplatek, od pololetí 3,- Kčs, děti do 15 let mají registraci zdarma. Na náměstí před zemědělskou školou je zřízena letní čítárna s 15 tituly periodik a ve Vyšší hospodářské škole pobočka OLK (680 sv.). Objevují se první úvahy o nástavbě na budově pro dětské oddělení.
• 1955
  Narůstají problémy s nedostatkem místa a s vybavením knihovny. Fond gramodesek (579 svazků) je určen jen pro kulturní akce, neexistuje hudební oddělení a gramodesky jsou uloženy v uzamčených skříních. Dřevěné regály jsou staré a nevyhovují. Přesto se knihovna snaží i ve složitých podmínkách dále rozvíjet. Je budován katalog jmenný, názvový, hudebnin, gramodesek a divadelní. Připravuje se katalog tématický (budoucí systematický). Nadále pracuje sedmičlenná knihovní rada. OLK se stává držitelkou čestného uznání Ministerstva kultury v soutěži BVLK. Z podnětu ministerstva školství a kultury, Svazu čs. spisovatelů a dalších organizací se prvně pořádá v březnu Měsíc knihy.
  Výpůjční doba OLK: pondělí, středa a pátek: 14 - 18, úterý a čtvrtek: 8 - 12, sobota: 8 - 12, 14 - 17.
• 1956
  Půjčovna se rozšiřuje probouráním příčky. Volný výběr naučné literatury je omezen na tři regály. Doplňovací fond se stěhuje z 1.patra do několika skříní za kino. Je vybudován tématický katalog gramodesek. Tématický katalog naučné literatury je dokončen. Přetrvávají problémy v činnosti MLK - malý zájem obcí o činnost knihoven, nezájem knihovníků o proškolení.
• 1957
  Tématický katalog je k dispozici jen "vyspělým" čtenářům, neboť lístky v lístkovnici nemají zajištění proti vyjmutí. Naučná literatura se začíná třídit podle sovětské klasifikace. Na chodbě je instalováno 20 panelů na výstavy. Přetrvávají problémy s autem na rozvoz výměnných souborů, které si z OLK půjčuje 80 MLK. Knihovna již pro MLK nenakupuje, pouze sleduje čerpání přidělených částek. Vybavení většiny MLK je stále nevyhovující. Nástavba OLK se nerealizuje pro nedostatek materiálu.
• 1958
  V OLK se zavádí roční registrační poplatek pro mládež 1,- Kčs. Ruší se pobočka v hospodářské škole, protože škola má dostatečný vlastní fond. Čtenářům je zpřístupněn Systematický katalog, budují se další dílčí katalogy. Pouze jeden pracovník OLK má středoškolské odborné vzdělání. Z okresu: 9 MLK pracuje v Soukromých bytech, 12 MLK má samostatnou místnost, 71 MLK je ve společných místnostech s jinými organizacemi - celkem 92 MLK v okrese.
• 1959
  Národní shromáždění schvaluje zákon č.53/59 Sb. o jednotné soustavě knihoven. Základem této soustavy se stávají lidové knihovny místní, okresní a krajské.
  Je zahájena dostavba dětského oddělení. Norma na nákup fondu pro Tábor 1,- Kčs na obyvatele neumožňuje dostatečné doplňování fondu. Na jednoho zaměstnance připadá 30 030 výpůjček, což znamená poměrně vysoké pracovní zatížení. Knihovna kupuje motocykl Pionýr na metodické cesty.
• 1960
  Je dostaveno a v červnu otevřeno nové odd. pro mládež, čímž se uvolňuje místnost pro oddělení politické. Volný výběr pro mládež je pouze ve třech regálech a děti mají zájem o jeho rozšíření. V novém oddělení jsou rovněž umístěny hudebniny a gramodesky.
  Po stavebních úpravách jsou jednotlivá oddělení knihovny situována takto:
  přízemí - čítárna
  1. patro - půjčovna se třemi místnostmi
  2. patro - odd. pro mládež a kancelář
  Pro pořádání besed je k dispozici přednáškový sál ve 3. patře. V místnosti za kinem OKO je v pěti skříních umístěn doplňovací fond.
  V závěru roku je zavedeno desetinné třídění, podle kterého se ústředně zpracovávají katalogizační lístky.
  V Československu proběhla územní reorganizace, mění se hranice okresů. Zaniká OLK Soběslav a stává se městskou knihovnou. Po reorganizaci má okres Tábor 177 MLK a 47 poboček - MLK v osadách. Na tento počet knihoven chybějí metodičky, každý pracovník OLK proto uzavírá patronát nad jednou vesnickou knihovnou. Doplňovací odd. pro nedostatek peněz nenakupuje, knihovníci MLK nejsou vypláceni. Počet pracovníků OLK nedostačuje vzhledem k rozsahu provozu.
• 1961
  V souladu s novým zákonem plní OLK funkci městské knihovny a současně funkci střediska metodické, bibliografické, informační a meziknihovní služby pro všechny knihovny jednotné soustavy. Utváří se samostatné metodické oddělení v pravém slova smyslu, sídlí ve společné kanceláři knihovny ve 2.patře. OLK ruší půjčování v sobotu odpoledne. V tomto roce naposledy funguje letní čítárna na náměstí. Konají se pravidelné čtvrteční odpolední literární besídky pro nejmenší čtenáře s maňáskem Knihovníčkem. Stále nejsou překonány problémy s vesnickými knihovnami, které mají často nevhodné umístění a v řadě případů postrádají podporu příslušných národních výborů. Je zakoupen další motocykl Pionýr pro metodické cesty, soubory se rozvážejí 1x týdně autem Domu osvěty. Doplňovací fond za kinem je umístěn nevhodně, ale dva návrhy na jiné řešení se nedaří prosadit. Pracují metodické obvody Soběslavsko, Mladovožicko, Bechyňsko.
• 1962
  OLK získává titul Vzorná lidová knihovna v 12. ročníku soutěže BVLK. Narůstají problémy s nedostatkem prostoru, které neřeší ani nové dětské oddělení. Začínají práce na předmětovém katalogu knihovny. Jmenný katalog knihovny je veden od roku 1922 podle příručky Leopolda Calabeka, od roku 1954 podle sovětské klasifikace, od roku 1960 podle MDT. Odebírá se 133 titulů periodik. Stav pracovníků: osm na celý úvazek, tři na poloviční. Snaha o zpřístupnění odborových knihoven místo poboček OLK je neúspěšná. Umístění v objektech závodů a jejich pracovní doba nevyhovují potřebám veřejné knihovny. Podle profesí jsou mezi 12 členy knihovní rady zastoupeni učitelé, výtvarníci, hudebníci, dělníci a důchodci.
• 1963
  Knihovna výrazně omezuje kolektivní akce, které se dosud konaly ve 3.patře v přednáškovém sále. Ten je zrušen a přestavěn, v souvislosti s tím uvolňuje Dům osvěty ve 2. patře místnost pro metodické oddělení. Při večerním promítání slouží čítárna návštěvníkům kina.
  Je zahájena evidence knihoven jednotné soustavy podle směrnice č.51/63 Sb., evidencí je pověřena OLK. Zjištěný stav: 1 OLK, 1 MěLK (Soběslav), 175 MLK a 40 jejich poboček, 121 žákovských, 122 učitelských, 80 závodní ROH, 4 muzejní a archivní, 14 složek národní fronty, 17 technických, 77 zemědělských, 2 zdravotní, 10 administrativních, celkem: 664 knihoven.
• 1964
  Plán na nástavbu na kině OKO pro OLK je v zásadě přijat plánovacím odborem ONV, nikdy se však nerealizoval.
• 1965
  Rada ONV v Táboře schvaluje nový organizační řád, kterým je zakotvena rozšířená funkce OLK a přejmenování na Okresní knihovnu (OK). Knihovna se stává příspěvkovou organizací. Začíná budování středisek knihovnických služeb, tzn. v první fázi profesionalizace knihoven.
• 1966
  OK obhajuje titul Vzorná lidová knihovna na další 4 roky. 27. 10. se v salónku divadla koná vzpomínkový večer při příležitosti 70. výročí vzniku veřejné knihovny v Táboře. Začíná profesionalizace větších knihoven - Mladá Vožice, Veselí nad Lužnicí. Postupně se doplňuje vybavení některých MLK.
• 1967
  Práci končí aktiv pro práci s knihou, poradní orgán školské a kulturní komise. Přestává pracovat i rada knihovny, poradní orgán ředitele.
  Pracovníci Technického a zkušebního ústavu stavebního v Praze provádějí statické šetření únosnosti základů a stropních pilířů v kině OKO, o jehož nástavbě se uvažuje. Práce však nejsou dokončeny. Profesionalizuje se knihovna v Bechyni.
• 1968
  Do správy knihovny je převeden celý dům, ale v budově stále sídlí hudební kursy Okresního domu kultury a vzdělávání, redakce okresních novin Palcát, okresní výbor Socialistické akademie a byt domovníka. Každou sobotu se půjčuje ve všech odděleních knihovny. Částka na obyvatele na nákup činila asi 2,- Kčs. Pracují tři metodické obvody a střediska - Soběslav, Veselí nad Lužnicí a Mladá Vožice.
• 1969
  V květnu odchází do důchodu dosavadní ředitel Antonín Rejlek. Novou ředitelkou se stává pracovnice knihovny Blanka Fischerová (Sýkorová). OV Socialistické akademie uvolňuje jednu místnost ve 3. patře. To umožňuje propojit sklad časopisů s touto místností a vytvořit tak nové oddělení, které slučuje fond časopisů, hudebnin a gramodesek. Knihovníci MLK stále nejsou pravidelně odměňováni. Profesionalizuje se knihovna Malšice.
• 1970
  Jsou zahájeny práce na budování střediska Tábor. Profesionální knihovny dostávají přiděleny metodické obvody jako základy středisek knihovnických služeb. OK má stále nedostatek prostor, radou JčKNV je proto podán návrh na stavbu samostatné budovy pro knihovnu. Připravuje se obnovení rady knihovny a aktivu pro práci s knihou. Z fondu knihovny je vyčleněna veškerá "závadná" literatura. Systematicky je budován bibliograficko - informační aparát, tématické kartotéky, vyčleněna příruční knihovna.
  Personální obsazení OK:
  správa knihovny včetně ředitele: 2 pracovní úvazky, metodika: 2 úv., dospělé a katalogizace: 4,5 úv., dětské: 2 úv., časopisy a hudební: 0,5 úv., čítárna: 0,5 úv., úklid a topení: 2,75 úv., celkem: 14,25 přepočtených pracovníků.
• 1971
  Začíná pravidelně pracovat Okresní knihovnický aktiv jako pomocný orgán odboru kultury ONV. 95 % fondu je ve volném výběru. Při dětském oddělení je založen Klub mladých čtenářů. V okrese je evidováno 187 MLK.
  Výpůjční doba knihovny: pondělí, středa, pátek: 13 - 18, úterý, čtvrtek: 10 - 15, sobota: 8 - 12 odd. časopisů a hudební: pondělí, středa, pátek: 14 - 18, úterý, čtvrtek: 8 - 12.
• 1972
  1.1.1972 jsou k Táboru přičleněny k OK jako pobočky MLK v obcích, které se stávají součástí města - Klokoty, Náchod, Měšice, Smyslov, Zaluží, Zárybničná Lhota, Svrabov - pobočka Klokoty je zrušena a připravuje se otevření nové pobočky na Pražském sídlišti. V půjčovně je zavedena Kniha přání a stížností, ale zůstává bez čtenářského ohlasu.
  K nejžádanějším knihám tohoto roku patří:
  H. Charriere: Motýlek, M. Švandrlík: Drakulův švagr, D.du Maurierová: Mrtvá a živá, M. Davenportová: Údolí rozhodnutí, M. Plzák: Manželské judo.
  Knihy pro děti: E.Vrchlická: Z oříšku královny Mab, L. Renn: Nobi, A.Gajdar: Timur a jeho parta, V.Faltová: Kocour Vavřinec a jeho přátelé.
  Perspektivně se uvažuje o koupi bibliobusu a plánuje se vybudovat 13 profesionálních knihoven včetně OK. To se na rozdíl od bibliobusu podařilo uskutečnit.
  Rok 1972 je vyhlášen Mezinárodním rokem knihy.
  Oddělení knihovny a další organizace jsou situovány v budově takto:
  přízemí: čítárna, kino OKO
  1.patro: odd. pro dospělé s katalogizací, promítací kabina kina
  2.patro: odd. pro děti, metodické odd., kancelář ředitele, byt domovníka
  3.patro: odd. časopisů a hudební, OV Social akademie, hudební kursy Okr.kult.střediska
  4.patro: okresní vysílání rozhlasu po drátě, hudební kursy, hvězdárna
• 1973
  OK přebírá od MěNV do své péče pobočky po stránce materiální i personální. Otevírá se pobočka na Pražském sídlišti. V 1.patře je vybudováno oddělení politické literatury jako součást odd. pro dospělé. Rozšiřuje se výpůjční doba v odd. pro dospělé, současně je zaveden dvousměnný provoz, obdobný dnešnímu. Část fondu knihovny je umístěna do skladu ve Skrýchově u Malšic. V dětském odd. přestává pracovat Klub mladých čtenářů. Nákup knih pro celý okres se provádí centrálně, na základě objednávek knihoven. Ve spolupráci s odborem kultury ONV provádí knihovna rozbor stavu a činnosti všech veřejných knihoven Táborska. Státní knihovna ČSR uskutečňuje komplexní průzkum vybraného vzorku 15 knihoven okresu. Profesionalizuje se knihovna v Jistebnici. Profesionální knihovníci pracují také v odborových knihovnách (ČSD, závodní klub Sezimovo Ústí) a v odborné knihovně OÚNZ.
• 1974
  Usnesením ONV se ukládá knihovně do konce roku 1974 vybudovat samostatné odd. pro dospívající mládež, nikdy k tomu však nedošlo. Zpřesňuje se evidence výpůjček novin a časopisů. Knihovna dostává převodem od Okresního kulturního střediska auto Škoda 1203.
• 1975
  V letech 1973-75 získává OK mimořádnou dotaci MK ČSR a JčKNV na nákup pro celý okres v průměrné výši 130 tisíc Kčs. Budované katalogy: jmenný, názvový, systematický, předmětový, pro gramodesky a hudebniny: jmenný, názvový, tématický, dále regionální katalogy. V odd. politické literatury je vybudována příruční knihovna.
  Je uplatněna nová směrnice MK ČSR o odměňování neprofesionálních pracovníků, čímž se částečně stabilizuje stav knihovníků MLK. Metodické obvody zahrnují: Tábor - 104 MLK, Bechyně - 10 MLK, Malšice - 8 MLK, Mladá Vožice - 14 MLK, Soběslav - 12 MLK, Veselí - 14 MLK.
  Výpůjční doba knihovny:
  oddělení pro dospělé: pondělí - středa, pátek: 10 - 17, čtvrtek: 12 - 19, sobota: 8 - 12
  oddělení pro děti, hudebnin a časopisů: úterý: 8 - 12, 13 - 15, středa, pátek: 13 - 17, čtvrtek: 13 - 19.
• 1976
  Pro nevhodné umístění je uzavřena pobočka Měšice. Pobočky Zárybničná Lhota a Horky obnovují činnost.
• 1977
  Radou ONV je schválen nový statut knihovny, následně pak je vypracován nový organizační a pracovní řád. Pobočka Pražské sídliště je pověřena metodickou péčí o ostatní pobočky. Pobočka Náchod je umístěna v nových prostorách. Na základě dohody s odborem kultury ONV a díky poskytnutí finančních prostředků k tomuto účelu začíná OK zajišťovat vybavení pro MLK. OK získává tři místnosti jako sklad v budově bývalé věznice na nám. Mikuláše z Husi. Profesionalizuje se knihovna v Plané nad Lužnicí.
• 1978
  OK předává auto Škoda 1203 Muzeu husitského revolučního hnutí a je uzavřena dohoda o používání tohoto vozidla pro potřeby obou organizací, není ale řádně dodržována.
  Odd. hudebnin a časopisů se stěhuje ze 3. patra do přízemí budovy, do prostor původní čítárny. Ta je začleněna do studovny jako její součást.
• 1979
  Otevírá se samostatné odd. politické literatury se studovnou ve 3. patře. Retrospektivně se buduje revizní katalog jako hlavní etapa příprav na revizi fondu knihovny. Pobočka Pražské sídliště zahajuje provoz v nové budově Městského kulturního střediska. Ruší se pobočky Zaluží a Hlinice. Na rozvoz souborů se začíná používat taxislužba, protože knihovna nemá jinou možnost dopravy.
• 1980
  Odd. hudebnin a časopisů zavádí novou službu - půjčování zvukových knih zrakově postiženým. Na chodbě ve 2.patře jsou zřízeny další výstavní plochy v zasklených skříňkách.
• 1981
  Probíhá revize doplňovacího fondu, pokračují práce na revizním katalogu knihovny.
• 1982
  Knihovna přechází z organizace příspěvkové na rozpočtovou. Do majetku OK je jako sklad převedena budova bývalé školy v Hlasivu, sklad na nám. Mikuláše z Husi je proto vyklizen a připraven k přestěhování. Pobočka Čekanice ztrácí prostory a přerušuje činnost. Je zrušena pobočka Větrovy. Profesionalizují se knihovny v Sezimově Ústí a v Chýnově. Pro knihovny se střediskovou funkcí je zpracován statut, čímž se po formální stránce dokončuje připojení MLK do středisek (kromě knihoven Chýnov a Jistebnice).
• 1983
  Dosavadní ředitelka B. Sýkorová odchází do Státní knihovny ČSR v Praze. Na její místo nastupuje pracovnice knihovny Alena Ljubková (Otrubová). Po nezbytných úpravách se stěhují knihy do skladu v Hlasivu. Celková revize fondu knihovny je rozčleněna na etapy a zahájena revizí fondu odd. politické literatury. Začíná spolupráce se Státní vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích na přípravě krajských tématických bibliografií. Výhradní právo na půjčování zvukových knih přechází do Českých Budějovic a OK již tuto službou dále neposkytuje. OK zadává Technickému ústředí knihoven v Praze zpracování projektu na samostatné hudební oddělení. Pobočka Čekanice získává nové umístění.
• 1984
  V rámci reorganizace hudebního odd. se půjčování časopisů přesunuje na jednotlivá oddělení. Probíhá revize hudebnin a gramodesek a revize fondu dětského odd. Pobočka Čekanice zahajuje provoz, naopak ho vzhledem k rekonstrukci budovy končí pobočka Zárybničná Lhota. V Jistebnici a Chýnově schvalují příslušné orgány statuty střediskových knihoven.
• 1985
  Je dokončena úprava a reorganizace hudebního odd., kde jsou zřízena místa pro prezenční poslech. Z prostorových důvodů končí provoz pobočka Měšice.
• 1986
  V přízemí je v místnosti po zrušené kanceláři kina otevřená čítárna denního tisku, umístěná dosud ve 3.patře v rámci studovny. Při uzavření knihovny je zrevidován fond beletrie v oddělení pro dospělé čtenáře. V opravené budově zahajuje opět činnost pobočka Zárybničná Lhota. Ve spolupráci s odborem kultury JčKNV a metodickým oddělením SVK České Budějovice se koná dlouhodobé školení k metodické práci.
• 1987
  OK vydává publikaci k 90. výročí vzniku veřejné knihovny v Táboře. Je zrevidován fond naučné literatury odd. pro dospělé. Probíhá rozsáhlá inspekce odboru kultury ONV v knihovnách celého okresu. Následuje odstraňování zjištěných nedostatků, koná se řada jednání s příslušnými národními výbory. V podniku Dílo České Budějovice je zadáno zpracování návrhu na výtvarné řešení knihovny a kina OKO jako výchozího podkladu pro další jednání k rekonstrukci knihovny. Profesionalizuje se knihovna Chotoviny a Opařany.
• 1988
  Po revizi fondů je zahájena následná redakce katalogů, probíhá revize gramodesek. Pro nevyhovující umístění je zastavena činnost pobočky Čelkovice. Termín zpracování výtvarného řešení knihovny se posunuje do roku 1989.
• 1989
  Počátkem roku je celá knihovna na 4 měsíce uzavřena a probíhá generální oprava ústředního topení včetně výměny radiátorů. OV Socialistické akademie opouští budovu knihovny a do uvolněných prostor ve 4.patře se stěhuje metodické oddělení. Návrh na výtvarné řešení knihovny a kina OKO je dokončen, ale prozatím se odkládá další řešení. Pracovnice knihovny se účastní prvního semináře k použití počítačů ve veřejných knihovnách.
• 1990
  Knihovní fondy jsou posíleny ze zahraničních zdrojů (nadace, dary ap.) a doplněny knihami z depozitářů, vyřazenými v 70. letech. Provádí se aktualizace fondu, končí používání Tropovského úpravy MDT a přechází se na Mezinárodní desetinné třídění. Probíhá další stěhování v rámci budovy - byt domovníka ve 2.patře se uvolňuje, do něj se přemísťují ekonomické oddělení a kancelář ředitelky. Volné prostory ve 3. patře se adaptují, vzniká nové společenskovědní oddělení a studovna. Je zakoupena první kopírka a elektrické psací stroje. V okrese je evidováno 133 MLK, 12 profesionálních knihoven a 10 poboček, celkem 155 veřejných knihoven.
  V závěru roku nastává historický okamžik - knihovna kupuje první osobní počítač.
• 1991
  Začíná nová etapa ve vývoji knihovny. V květnu je zrušeno kino OKO a probíhají jednání o dalším využití prostor. Okresní úřad jako zřizovatel knihovny dává souhlas k přestavbě kina pro knihovnu. Firmy S-projekt a ateliér Stofra zpracovávají zadání stavby pro přestavbu kina. Současně začíná spolupráce s firmou ArrowSys na využití počítače pro potřeby provozu knihovny. Je zavedena počítačová síť (do konce roku 6 PC) a připraven záznam na vkládání údajů o knihovním fondu - vzniká automatizovaný knihovní systém LANius.
  Je otevřeno nové společenskovědní oddělení. Do zrušené šatny kina se stěhuje čítárna, uvolněná místnost je pronajata firmě ArrowSys. Bývalá promítací kabina kina slouží jako sklad oddělení pro dospělé. V hudebním oddělení se začínají půjčovat kompaktní disky. Ruší se pobočka Čelkovice a Stoklasná Lhota, je obnovena činnost pobočky Měšice. Z okresu Písek je k metodickému obvodu Jistebnice připojena MLK Nadějkov.
• 1992
  Čtenářský poplatek se zvyšuje z 5,- na 50,- Kčs v odd. pro dospělé a z 1,- na 10,- Kčs v odd. pro děti. Důsledkem je v prvním roce velký pokles čtenářů, který se však brzo vrací k původnímu počtu a po rekonstrukci knihovny je výrazně překonán. Knihovní systém LANius je zaveden do každodenního provozu knihovny. Začíná retrospektivní zpracování fondu s knihou v ruce i zpracování nových přírůstků na počítači. Souběžně se provádí rozsáhlá aktualizace knihovního fondu. V souvislosti s přechodem na jiný princip věcného zpracování (klíčová slova) končí budování systematického katalogu. Úbytky fondu jsou rovněž zapisovány do počítače, vyřazené knihy se prodávají čtenářům po 5,- Kčs. Na podzim je v oddělení pro dospělé zpřístupněn čtenářům první on-line katalog. V souvislosti s plánovanou přestavbou budovy je čítárna přestěhována do studovny do 3.patra. Připravuje se rekonstrukce bývalého kina. Firma S-projekt dokončuje prováděcí projekt, ve výběrovém řízení na dodavatele vyhrává táborská firma Dvořák. K soustavě veřejných knihoven v okrese je připojena bývalá odborová knihovna závodního klubu v Sezimově Ústí II, Městský úřad v Sezimově Ústí se stává zřizovatelem druhé veřejné knihovny ve městě. Počet profesionálních knihoven v okrese se tak zvyšuje na 13 (včetně OK), jak bylo plánováno v roce 1972. Mzdová agenda je rovněž převedena na výpočetní techniku. OK doplňuje další vybavení výpočetní technikou, tiskárnami apod., je zakoupen první CD-ROM - právní systém JURIX a čtecí jednotka pro tento nosič.
• 1993
  Od 1.ledna probíhá přestavba bývalého kina OKO pro knihovnu. 18.listopadu je slavnostně otevřeno nové oddělení pro dospělé čtenáře se studovnou, provoz v něm je plně automatizován včetně výpůjčního protokolu. Celý fond oddělení je uložen v počítači, všechna periodika opatřena čárovým kódem. Oddělení doplňování a zpracování knihovních fondů je umístěno v 1.patře v prostorách bývalé promítací kabiny. Čítárna denního tisku, šatna, sociální zařízení pro čtenáře i možnost občerstvení zvyšují pohodlí návštěvníků v místě bývalé šatny kina v přízemí. V souvislosti s rekonstrukcí budovy je zrušen sklad knihovny v Hlasivu. Dočasně se uzavírá hudební oddělení a oddělení pro děti. S firmou Dvořák je podepsána smlouva na další etapu rekonstrukce. Průběžně se doplňuje vybavení výpočetní technikou. Pro účetnictví knihovny se používá systém Gordic, shodný se systémem Okresního úřadu v Táboře. OK se stává kolektivním členem obnovené profesní organizace SKIP - Svaz knihovníků a informačních pracovníků.
• 1994
  V lednu je zahájena další etapa rekonstrukce, tentokrát v původní budově knihovny. Adaptované dětské oddělení na místě bývalého odd. pro dospělé v 1.patře a hudební odd. ve 3.patře se otevírají v červenci. Nábytek do všech půjčoven vyrobila táborská forma Škarka a Kratochvíl. Výměnný fond je přestěhován do bývalého dětského oddělení ve 2.patře. Pokračuje automatizace dalších agend knihovny v rámci systému LANius. Čtenáři v odd. po dospělé mají v klasické lístkové formě k dispozici katalog názvový a tématický, jmenný katalog slouží jako generální a je pouze služební. Je retrospektivně ukládán fond dětského i hudebního oddělení do počítače jako podmínka pro zahájení automatizovaného výpůjčního protokolu těchto oddělení. Vzniká nová pobočka na Sídlišti nad Lužnicí, pobočka na Pražském sídlišti se stěhuje do nevýhodných prostor ve 2.patře stejné budovy. Zabezpečovací systém OK je napojen na centrální pult Policie ČR. Pokračuje další rozšiřování počítačové sítě a vybavení technikou. V závěru roku se koná výběrové řízení na zhotovení schodišťového okna.
  Výpůjční doba knihovny po rekonstrukci:
  v pondělí je celá knihovna uzavřena pro veřejnost
  odd. pro dospělé: úterý - pátek: 10 - 18, sobota: 8 - 12
  odd. dětské a hudební: úterý a čtvrtek: 10 - 18, středa a pátek: 12 - 18
• 1995
  V odd. pro děti je zaveden automatizovaný výpůjční protokol a čtenářům zpřístupněn on-line katalog. Automatizace je uplatněna i při evidenci výměnného fondu. Ve studovně se průběžně se rozšiřuje nabídka databází vlastních i převzatých. Na galerii odd. pro dospělé se koná první výstava. Za půjčení kompaktního disku je zaveden poplatek 10,- Kč. Poslední etapou rekonstrukce budovy je zhotovení schodišťového okna firmou Dvořák. Budova bývalé školy a skladu OK v Hlasivu je převedena do majetku obce. Automatizovaný knihovní systém dále vyvíjí firma LANius s.r.o. Knihovna podepisuje smlouvu o spolupráci s Informačním centrem nadací v Praze.
• 1996
  Vzhledem k velmi obtížné finanční situaci knihovny se podstatně omezuje nákup knihovního fondu, za rok 1996 je dosaženo jen asi 20 % roku předchozího. Je omezen i nákup pro profesionální knihovny. Končí ukládání výměnného fondu do počítače a je zahájena evidence výměnných souborů v systému LANius. Souborný katalog naučné literatury knihoven, používajících systém LANius (SKAT), je zpřístupněn čtenářům. OK se stává zakládajícím členem Sdružení uživatelů systému LANius. Ruší se pobočka Horky.
• 1997
  Nedostatek finančních prostředků je důvodem ke snížení pracovních úvazků v OK o 2,05 a o 1,5 úvazku na dalších knihovnách, tj. celkem o 6,5 % z celkového počtu pracovníků v okrese. Ze stejného důvodu končí nákup knižních fondů i časopisů všem knihovnám v okrese. Nákup pro OK je hrazen pouze z příspěvku Městského úřadu v Táboře. Ostatním knihovnám financují jejich zřizovatelé nákup podle vlastních možností. Je zaveden automatizovaný výpůjční protokol v hudebním oddělení a tím dokončena automatizace provozu celé knihovny. Metodická péče o pobočky se převádí z pobočky Pražské sídliště do metodického oddělení OK. Během 10 dnů probíhá revize fondu v oddělení pro dospělé čtenáře s použitím systému LANius. Pobočka Lužnické sídliště je přestěhována do nové budovy ve Vídeňské ulici. OK připravuje ve spolupráci s Informačním centrem nadací adresář organizací neziskové sféry. OK je jedním ze zakládajících členů Asociace knihoven ČR. Knihovna získává grant Ministerstva kultury ČR na připojení k síti Internet. Vybavení OK zahrnuje 17 osobních počítačů. Počátkem prosince vzpomíná knihovna 100. výročí vzniku veřejné knihovny v Táboře a při této příležitosti je přístup k síti Internet poskytnut jako další ze služeb ve studovně.
• 1998
  Končí budování všech klasických lístkových katalogů pro čtenáře v oddělení pro děti a pro dospělé. Nadále se buduje v lístkové formě pouze generální katalog jmenný jako katalog služební. Knihovní fond se začíná zpracovávat podle anglo-amerických katalogizačních pravidel (AACR2). Knihovna se zapojuje do sdílené katalogizace v systému LANius. V průběhu jednoho týdne proběhne revize knihovního fondu odd. pro děti. Při příležitosti 5.výročí rekonstrukce knihovny jsou čtenářům zpřístupněny dvě internetové stanice v A-klubu se stálou službou a ve studovně je instalován nový počítač k prezenčnímu studiu CD ROMů - opět s využitím prostředků z grantu MK ČR, věnovaných na rozvoj informačních sítí veřejných knihoven. Nadále pokračuje rostoucí trend ve všech základních ukazatelích činnosti knihovny - počet čtenářů, návštěvníků, výpůjčky.
• 1999
  V oddělení pro dospělé dostávají čtenáři k dispozici další on-line katalog. Knihovna se v říjnu připojuje do celostátní kampaně Týden knihoven. Začíná spolupráce s komunitním centrem Cheiron T: v A-klubu se společně pořádají setkání s hudebním publicistou Jiřím Černým. Prostory klubu využívá i literární skupina Agý agú hú, pravidelné schůzky zde uskutečňuje volná koalice neziskových organizací Táborska NOTA. Na galerii se koná několik výstav dětských výtvarných prací. Z prostředků grantu MK ČR je doplněn výměnný fond naučné literatury pro místní lidové knihovny okresu. Proběhne revize fondu poboček Sídliště nad Lužnicí a Pražské sídliště. Tato pobočka se z prostor v Městském kulturním středisku stěhuje do 6. základní školy. I nadále roste počet čtenářů a návštěvníků knihovny.
• 2000
  Je zahájeno retrospektivní ukládání údajů o knihovním fondu poboček do počítače. Při revizi fondu hudebního oddělení (rekordně krátká doba trvání revize tři dny!) je zjištěna ztráta 30 svazků různých druhů zvukových nosičů. Pobočky na obou sídlištích zahajují půjčování CD ROMů pro děti, rovněž dětské oddělení OK rozšiřuje své vybavení o jeden počítač k tomuto účelu. Knihovna se již tradičně aktivně zapojuje do dvou celostátních propagačních akcí - Březen - měsíc Internetu a v říjnu Týden knihoven. Čtenáři mohou využívat čtyři stanice na Internet. Nabídka informačních služeb se rozrůstá o přístup k databázi TAMTAM, tj. plné texty článků řady periodik a texty rozhlasových a televizních relací. Kulturní pořady a výstavy pokračují ve stejném duchu jako v roce předchozím.
• 2001
  V červenci je schválen nový zákon, který ovlivní další vývoj všech knihoven v ČR - Zákon o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, tzv. knihovní zákon.
  Čtenáři dostávají k dispozici nové on-line katalogy v oddělení pro dospělé čtenáře a v hudebním odd.
• 2002
  V souladu s novým knihovním zákonem je knihovna registrována na Ministerstvu kultury ČR a Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích je pověřena výkonem regionálních funkcí pro okres Tábor.
  V rámci reformy veřejné správy se s nadcházejícím zrušením okresních úřadů připravuje převod knihovny pod nového zřizovatele – Město Tábor.
  13. srpna přechází knihovna na nový knihovní systém Clavius. Pobočky na Sídlišti nad Lužnicí a na Pražském sídlišti zahajují plný automatizovaný provoz.
• 2003
  Po zrušení okresních úřadů mění knihovna od 1. ledna 2003 zřizovatele (tím se stává Město Tábor) i název – na Městská knihovna Tábor.
  Registrační poplatek se zvyšuje z 50,- na 100,- Kč pro dospělé a z 10,- na 30,- Kč pro děti. Zvyšují se i další poplatky (za upomínky, půjčování zvukových dokumentů atd.).
  Výkon regionálních funkcí přechází v plném rozsahu na regionální oddělení Městské knihovny Tábor a je plně hrazen ze státních prostředků.
  V dětském oddělení je zpřístupněn Internet. V závěru roku je zrušeno občerstvení v A-klubu v přízemí knihovny.
  Knihovna si připomíná 10. výročí rekonstrukce, vydává pro čtenáře pohled se základními informacemi.
• 2004
  Od února přestává hudební odd.vybírat poplatky za půjčování kompaktních disků. Výsledkem je výrazný nárůst zájmu čtenářů o tuto službu.
  V odd. pro děti probíhá každou první středu v měsíci cyklus akcí Odpoledne plné her, na podzim začíná spulpráce s G-centrem při pořádání Literárně hudebních podvečerů v A-klubu.
  Knihovna se zapojuje do celostátní ankety o nejoblíbenější knihu obyvatel ČR Moje kniha (vítězí Harry Potter od britské autorky J.K. Rowlingové).
  Pobočka Čekanice se stěhuje do nového Domu s pečovatelskou službou.
• 2005
  Rok probíhá ve znamení oprav a rekonstrukcí: v odd. pro dospělé čtenáře je položena nová podlahová krytina, v A-klubu je instalováno nové osvětlení a podhledy, současně dostávají čtenáři k dispozici uzamykatelné skříňky na uložení zavazadel.
  Zásadní rekonstrukcí prochází hudební oddělení, kde se ruší volný výběr CD, omezuje se počet poslechových míst a přibývají on-line katalogy pro hledání ve fondu.
  V závěru roku se v knihovně objevuje nový prvek v odd.pro dospělé čtenáře - bezpečnostní brány, které mají zastavit šířící se krádeže dokumentů.
  Pokačuje spolupráce s G-centrem při pořádání literárně hudebních podvečerů, po celý rok se konají na galerii odd. pro dospělé čtenáře výstavy.
  Na webových stránkách knihovny je umístěna fotogalerie, která dokumentuje akce městské knihovny nabízí přehled všech knihoven Táborska.
  Do poboček na Sídl. nad Lužnicí a na Pražském sídlišti je zaveden internet pro veřejnost.
• 2006
  Pobočky Pražské sídliště a Sídl. nad Lužnicí přecházejí na knihovní systém Clavius a jsou propojeny sítí s ústřední budovou v Jiráskově ul.
  V odd. pro dospělé čtenáře a v hudebním odd. probíhají při běžném provozu knihovny revize fondu - je zjištěna ztráta 1972 svazky.
  Bezpečnostní brány v odd. pro dospělé se osvědčily, jsou proto instalovány i do oddělení pro děti. Fond tohoto oddělení prochází rozsáhlou aktualizací.
  Počet PC na internet pro děti je povýšen na tři.
  V knihovně se koná řada zajímavých akcí pro veřejnost, např. beseda s překladatelem Harryho Pottera Pavlem Medkem, beseda se spisovatelkou Ivonou Březinovou, pořady Načerno s publicistou Jiřím Černým atd.
  Do fondu knihovny je v průběhu roku 2006 nakoupeno celkem 12 121 knihovních jednotek, tj. knih, kompaktních disků, CD ROMů a hudebnin.
• 2007
  Od ledna je internet pro čtenáře knihovny zdarma. Zvýšený zájem o jeho použití (nárůst uživatelů o 70 %) je důvodem ke zvýšení počtu PC pro veřejnost na dvojnásobný počet. Úpravou prostředí A-klubu vzniká klidová zóny pro internetové stanice.
  Zájem organizací a institucí o pořádání výstav v knihovně nelze uspokojit, proto je instalován závěsný systém na panely a je založena nová galerie – Na Schodišti.
  Za velkého zájmu veřejnosti se knihovna zapojuje první adventní sobotu do celostátní akce Den pro dětskou knihu.
  Pokračuje již tradiční cyklus literárně hudebních cyklů ve spolupráci se Střediskem sociálních služeb G-centra.
  V pobočce Pražské sídliště probíhá revize fondu a následně nová organizace fondu. Rovněž přibývá jedna stanice internetu pro veřejnost.
  V rámci výkonu regionálních funkcí se instaluje za finanční podpory grantu Ministerstva kultury do 19 knihoven na Táborsku regionální knihovní systém Clavius REKS.
  Do fondu Městské knihovny je doplněno 11 496 knihovních jednotek, ve fondu jsou celkem 117 824 svazky, z toho 9 176 zvukových dokumentů (CD, LP).
• 2008
  Knihovna zveřejňuje nové webové stránky, poskytující více informací a rozšířenou nabídkou on-line služeb.
  Březen-měsíc internetu, Týden knihoven a Den pro dětskou knihu jsou nedílnou součástí akcí pro veřejnost.
  Čtenáři mohou využívat další služby - prostřednictvím SMS dostávají tzv. předupomínky, tzn. upozornění na blížící se konec výpůjční lhůty, ale i další informace o akcích knihovny apod.
  V rámci nové akce města Tábor Pohádkový den prezentuje svůj stánek s velkým úspěchem i Městská knihovna Tábor.
  Knihu Standa a dům hrůzy představil v autorském čtení spisovatel a divadelník Arnošt Goldflam.
  Odd. pro děti nabízí svým čtenářům i ostatním zájemcům stále více akcí, nejdelší tradici má cyklus Odpoledne plné her vždy 1. středu v měsíci.
  V odd. pro děti a v pobočce Sídl. nad Lužnicí probíhá revize knihovního fondu.
  V odd. pro dospělé a pro děti jsou instalována kvalitnější osvětlovací tělesa, v odd. pro děti je vyměněna podlahová krytina.
  Do fondu Městské knihovny je doplněno 12 603 knihovních jednotek, ve fondu je celkem 122 650 svazků, z toho 9 520 zvukových dokumentů (CD, LP).
• 2009
  Od 1.1.2009 se rozšiřuje výpůjční doba o 4 hod. týdně ve všech odděleních - začátek se posouvá na 9.00 hod.
  Do celostátní kampaně České televize Kniha mého srdce se zapojuje i táborská knihovna.
  Pokračuje spolupráce s městem Tábor (vydání kalendáře akcí pro děti Bav se s námi, účast na Dnu plném pohádek na nádvoří Kotnova).
  Po uzavření smlouvy s Knihovnou a tiskárnou pro nevidové K. J. Macana v Praze zahajuje nová služba v hudebním oddělení - půjčování zvukových knih handicapovaným.
  Knihovna se zapojuje do další celostátní kampaně Týden čtení, např. autorským čtením táborského básníka Lumíra Slabého.
  Přibývá dalších akcí pro děti - vystoupení amatérských divadelníků - středoškoláků, výstava loutek V. Klimtové, pořad výtvarníka Adolfa Dudka pro studenty soukromého gymnázia apod. Prohlubuje se spolupráce se ZŠ a MŠ Husova.
  Rovněž spolupráce s neziskovými organizacemi (Fokus, Rolnička Soběslav, Ochrana fauny atd.) nabývá dlouhodobého a systematického charakteru, především ve výstavní činnosti.
  V průběhu prázdninových měsíců dochází k reorganizaci v odd. pro dospělé čtenáře - studovna se stěhuje na místo kanceláře oddělení a rozšiřuje se tak prostor pro volný výběr literatury. Do nového skladu (bývalé garáže) jsou pořízeny kompaktní regály, které zvětšují kapacitu úložných prostor.
  Do fondu Městské knihovny je doplněno 10 020 knihovních jednotek, ve fondu jsou celkem 126 622 svazky, z toho 10 476 zvukových dokumentů (CD, LP). Knihovna má 7 025 registrovaných uživatelů, z toho 1 346 dětí do 15 let.
  Podle nových pravidel statistického výkaznictví se od r. 2009 sledují i elektronické služby, on-line návštěvy atd.
• 2010
  Další nové technologie si hledají cestu do knihovny – v pobočce na Pražském sídlišti se testují í RFID kódy při půjčování knih – čtenáři zatím téměř nezaznamenají změnu, pracovníkům knihovny se zjednoduší obsluha čtenářů.
  Dále je veřejnosti poskytnut přístup k wi-fi připojení k internetu zdarma v odd. pro dospělé a v A-klubu.
  Zásadní změnou pro knihovníky i čtenáře je on-line katalog nové generace – Carmen, který je od května dostupný i z webových stránek knihovny. Znamená výraznou inovaci v přístupu ke knihovnímu fondu a vychází z obvyklého „googlovského„ principu vyhledávání na internetu.
  Na jaře probíhá první větší průzkum spokojenosti čtenářů se službami knihovny. Výsledky nedopadají pro knihovnu špatně.
  Stručně shrnuto: Respondenti měli možnost odpovídat přes webový formulář nebo do klasického papírového dotazníku, známkovalo se převážně jako ve škole na stupnici 1-5. Odpovědělo celkem 523 respondentů, z toho 175 (tj. 1/3 ze všech odpovědí) v papírové formě. Věková struktura respondentů přibližně koresponduje s věkovou skladbou uživatelů knihovny. 508 respondentů uvedlo svůj věk, nejstarší muž uvedl 83 let. Nejčastěji odpovídali studenti, tj. věková kategorie 14 až 29 let – celkem 42,5 % odpovědí.
  Spokojenost se službami Městské knihovny Tábor byla ve všech otázkách hodnocena převážně nejvyšším hodnocením, tj. známkami 1 a 2. Z odpovědí na 16 otázek pouze jedna přesáhla průměrnou známku dvojku, ve všech ostatních odpovědích byly průměrné známky lepší než dvojka. Nejvýše byla hodnocena vstřícnost pracovnic knihovny k uživatelům.
  Slibně se vyvíjí spolupráce s novou organizací – Asociací pro integraci Tábor. Výsledkem je několik sobotních dopolední, věnovaných pohádkám různých národů (Ukrajina, Moldávie, Rusko, Čechy).
  Knihovna se zapojuje i do některých netradičních akcí, např. do celonárodního čtení Bible – 2. a 3.4. 2010 ve spolupráci s Církví bratrskou a Apoštolskou církví.
  V roce 2010 knihovna doplnila 11 338 knihovních jednotek (knih, CD, brožur atd.). Ve fondu má celkem 129 892 svazky, z toho 11 158 zvukových dokumentů - CD, LP. Do knihovny je zaregistrováno celkem 7 700 uživatelů, z toho 1 287 do 15 let.

Stanovy Městské veřejné knihovny v Táboře z roku 1897

• Usnesením obecního zastupitelstva královského města Tábora ze dne 15. dubna 1896 č. 1612, povoleno bylo zříditi obecní veřejnou knihovnu v městě Táboře, jež by obsahovala knihy rázu poučného a zábavného, slohem i duchem nejširším vrstvám občanstva přístupné.
• Obec Táborská je vlastnicí knihovny a propůjčuje jí místnosti.
• Správu její vede knihovní komise pětičlenná, jíž předsedá člen městské rady ustanovený starostou, a ostatní čtyři členy volí obecní zastupitelstvo na dobu svého volebního období; voleni mohou být též osoby, jež nejsou členy obecního zastupitelstva. Úřad členů komise je čestný.
• Komise volí ze sebe jednatele, jež je zároveň předsedovým zástupcem, pokladníka a správce knihovny, který vede přímý dozor nad knihovnou a knihovníkem.
• Za správu knihovny odpovídá komise sama a jest povinna podati o tom ročně obecnímu zastupitelstvu zprávu, ze které by bylo taky jasno, jak naložila se subvencí a dary, a jakým směrem se brala, rozmnožujíc knihovnu.
• Knihy vydává knihovník, kterého jmenuje městská rada vyslechnuvši návrhy knihovní komise, přiměřeně jej honorujíc.
• Knihy se půjčují občanstvu města Tábora bez rozdílu pohlaví.
• Zaříditi manipulaci půjčovací jest věcí knihovní komise.

Knihovní řád z roku 1897 

• Knihy půjčují se v místnosti od rady městské určené.
• Právo vypůjčovati si knihy mají osoby obojího pohlaví od 14. roku počínajíc, když jim kdo hodnověrný podepíše lístek, jímžto se o knihu přihlásiti lze.
• Lístky takové vydává knihovník. Na každém ona hodnověrná osoba potvrzuje, že zná vypůjčujícího a že mu knihu půjčiti možno; od toho upustiti lze v případech, je-li osoba vypůjčujícího knihovníkovi známa jako spolehlivá osoba.
• Knihovník půjčí každému pouze knihu jedinou. Dobu, kdy se knihy půjčují, určí a vyhlásí knihovní komise.
• Kniha vypůjčená budiž nejdéle do 14 dnův odvedena.
• Dokud kniha neodvedena, knihovník jiné nepůjčí.
• Škodu popřípadě na knize způsobenou neb její ztrátu nahraditi povinen jest vypůjčovatel. Kdo náhrady nedá, pozbývá práva knihy si nadále vypůjčovati; toho práva pozbývá i ten, kdo bez vážné omluvy knihu do 14 dnův neodvedl.
• Za knihy odpovídá knihovník komisi knihovní.
• Od půjčené knihy platí se jeden krejcar, jež vybírá a vyúčtuje knihovník.
• Žádosti a stížnosti knihovny se týkající vyřizuje knihovní komise obecním zastupitelstvem zřízená.
• Usnesením knihovní komise z 21. dubna 1898. usnanoven poplatek od půjčení časopisů ilustrovaných na 20 haléřů, při čemž ponecháno knihovníkovi časopisy ty zapůjčiti pouze čtenářům spolehlivým, aby ze svévole nebyly kaženy.