Táborské knihovnice doporučují IV.
Dvě knížky s počátkem v Rusku. Dvě děti: Anya a Lev. Dvě židovské rodiny, jejich odchod do emigrace, nový život za oceánem, návraty ke kořenům. Malá rodinná historie na pozadí velkých a krutých historických událostí. V názvech obou knih se sešla snad všechna klišé, na která si člověk v souvislosti s Ruskem vzpomene.
Anya von Bremzen: Kukuřice, komunismus a kaviár
Anya se nestala klavíristkou, jak si přála, ale uznávanou autorkou knih o jídle. V rozhovorech se svou maminkou a v jejích vzpomínkách se vrací proti proudu času do skomírajícího Sovětského svazu, z něhož spolu odešly v sedmdesátých letech (Anye bylo tehdy 11), ale i do dob Velké vlastenecké války, „Nové ekonomické politiky“, bolševické revoluce v r. 1917 a carského Ruska. Absurdní příběhy i jídlo jsou všudypřítomné: Anya píše o kaviáru na hostinách secesní Moskvy, o „kartočkách“ - potravinových lístcích, o šmelinářích a špionech, o dědečkovi, který nesnášel talmud a četl dějiny komunistické strany, o Stalinově smrti a o jeho šatech „jak pro trpaslíka“, o otci, který pracoval v Leninově mauzoleu, o kuchaři z Kremlu a jeho vzpomínkách na Gorbačova, o frontách na chleba i vodku, o tom, jak se ministerský předseda Nikita Chruščov, velký milovník kukuřice, rozhodl okopírovat hamburgery…
„Tato kniha je literatura faktu, spletená z rodinných příběhů a historických faktů, pokrývající deset desetiletí sovětských a postsovětských zkušeností,“ shrnuje autorka a přidává deset receptů - pro každé desetiletí jeden.
Lev Golikin: Batoh, medvěd a osm kartonů vodky
Rodiče Lva Golikina se vystěhovalecká víza snažili získat několik let. Povedlo se jim to až v roce 1990 a z ukrajinského Charkova se přes Rakousko dostali až do Spojených států amerických, do Indiany. Lvovi tehdy bylo mu deset a cestoval s plyšovým medvědem v batohu. Osm kartonů vodky bylo nezbytným úplatkem, bez něhož by cesta na Západ skončila při setkání s prvním policistou nebo celníkem. O třináct let později, během studia na Bostonské univerzitě, si Lev uvědomil, že „člověk nemůže mít budoucnost, dokud mu schází minulost.“ Přerušil školu a několik let svou minulost skládal z různých střípků: zpovídal rodiče, četl historii sovětských Židů, odjel na místa, kterými rodina během své vystěhovalecké anabáze prošla, setkal se s lidmi, kteří jim podali pomocnou ruku. Je to fascinující příběh o cestě z každodenního a ubíjejícího útlaku do cizího, těžko srozumitelného světa, o touze po svobodě (ve které by ale neměla chybět šunka), o drobných udavačích i nezničitelných ruských babuškách, o utečeneckých táborech, novém domově, nadějích naplněných i zklamaných. A hlavně o hledání – a nalezení - svého místa ve světě.
