Není film jako film aneb táborské knihovnice doporučují k zhlédnutí
Milí čtenáři,
v knihovně ve třetím patře najdete 1650 filmů na DVD a naše videotéka se dále rozrůstá. Rozhodně obsahuje řadu zajímavých snímků, takže vedle knižních tipů vybíráme i ty filmové.
Koyaanisqatsi, život v nerovnováze, 1982
Dnes doporučíme ne úplně klasické filmy. Jedná se spíše o umělecké dokumenty Godfrey Reggia bez pevně stanovené dějové linky. Třídílná kolekce mistrně nasnímaných scén odhaluje propojení lidstva s přírodou a celkově naší planetou.
Prvním je Koyaanisqatsi. Nafilmovat ho trvalo 8 let. V rychlé či pomalém sledu za sebou vidíme snímky postav, jeskynních maleb, skal, útesů, mořských vln, kam po staletích pozvolného vývoje vstupuje člověk. Přivádí na svět úžasné vynálezy i ničivé prostředky nepředstavitelné síly, zamořuje životní prostředí a vede války. Industrializace, lhostejnost, samota, odlištěnost. Prostřednictvím fascinujících obrazů a za doprovodu minimalistické hudby Philipa Glasse film komentuje vztah přírody a člověka, resp. destruktivní sílu lidského působení na naši planetu.
Poprvé se snímek amerického režiséra Godfreye Reggia objevil 28. dubna 1982 na festivalu v Santa Fe a od té doby se zapsal do dějin světové kinematografie.
Patronem snímku je Francis Ford Coppola. Za kamerou stál Ron Fricke, který má na kontě i další podobné snímky jako Baraka, Samsara nebo Chronos.
Koyaanisqatsi v jazyce indiánskeho kmene Hopi znamená "život vychýlený z rovnováhy".
Powaqqatsi, 1988
je dalším filmovým zamyšlením Godfrey Reggia nad uspořádáním světa a kosmickou existencí naší planety.
Film opět bez jediného slova, za použití hudby Philipa Glasse, přináší obrazy z Berlína, Paříže, Peru, Brazílie, Egypta, Nepálu, Izraele, Keni, Hongkongu, Indie...
Pozorujeme ničení kulturních a historických kořenů vlivem civilizace, jež způsobuje podléhání bezduché práci a odcizujícímu se systému. Je zde přítomna hrozba jaderné a ekologické katastrofy. Vidíme bezpočet tváří nekonečné lidské dřiny. Film konfrontuje blahobyt v metropolích nejbohatších společností s bídou a ožebračeností obyvatel třetího světa, zejména Indie, Afriky, Střední a Jižní Ameriky.
Glass se nebrání vlivům africké, brazilské a peruánské hudby a využívá bohaté škály domorodých nástrojů, lidských hlasu i civilizačních ruchů.
Indiánský výraz kmene Hopi "qatsi" označuje život, zatímco "powaqa" odkazuje na ty, kdož se přiživují na jiných.
Patronem snímku je kromě Coppoly také George Lucas.
Naqoyqatsi, 2002
Závěrečná část z trilogie dokumentárních uměleckých filmů od Godfrey Reggia nás do filmu uvádí záběrem na starou Babylonskou věž, úžasné architektonické dílo, které lidé dokázali vytvořit. Jejich kulturní evoluce byla tehdy na vrcholu a náhle, protože měli snahu stoupat výše a výše, se z Babylónu se staly trosky a kultura upadla.
Následují záběry digitální revoluce a kompletně digitalizovaného světa, jehož rozmach sráží lidstvo na dno. Objev počítačů a mikročipů dává zapomenout na starou kulturu, kterou nám režisér ilustruje záběry na staré a opuštěné stavby, a trefně tak zachycuje opakující se historii. Poslední část dokumentuje cílevědomou snahu člověka vše překonat. Dosáhnout vesmíru, dosáhnout jiných světů, pokořit fyzické zákony a třeba i létat ve vzduchu.
Jsme svědky problémů v komunikaci mezi lidmi, konfrontace jejich názorů a přesvědčení, které eskalují v ostré potyčky plné násilí. Válečné a ozbrojené konflikty jsou již teď denní realitou. Film ukazuje samodestrukci systémů, které člověk vybudoval, a staví ji do souvislosti se živelnými pohromami, které sužují náš svět. Ironicky se vyjadřuje k násilí v počítačových hrách, které hrají naše děti a formují jejich osobnost.
Film končí záběry na ztrápené obličeje, plné strachu a nejistoty. Žádný happyend se nekoná.
V jazyku indiánského kmene Hopi znamená název filmu "život jako vzájemné zabíjení" či "válka jako způsob života", případně i "civilizované násilí".
Patronem poslední části se stal Steven Soderbergh. Všechny filmy fungují samostatně a nijak na sebe nenavazují.
