Červenec, kino a knihovna

Jsme zpátky s červencovou várkou filmů Kina Svět sestavovanou na základě odkazů do našeho knihovního fondu. Může se týkat přímo knižní předlohy nebo tématického okruhu souvisejícího s filmem.

= > Poněkolikáté téměř dokonale opsaná tajemství
Začneme několikanásobným remakem filmu Naprostí cizinci, tentokrát německým, s názvem Téměř dokonalá tajemství (1. 7.). O zpracování této látky se postarali v roce 2016 zmínění italové, v roce 2017 španělé a v roce 2018 francouzi a korejci. Ono je totiž zajímavé sledovat, jak se sejde parta dlouholetých "důvěrných" přátel, kteří ve finále zjišťují, že vzájemně neví vůbec nic o svých životech. Ale to tak bývá v řadu let neopečovaných přátelských vztazích. Ani si nevšimneme, že si při setkáních lžeme a že se přetvařujeme. Předstíráme před sebou dokonalá manželství, dokonalá zaměstnání a dokonalé ratolesti. Vídáme se natolik málo, že to nečiní žádný problém. A tak se hlavním hrdinům nápad dát své mobily na stůl a sdílet všechny hovory a esemesky zdá nikterak neškodný. Až tak moc si nepřipouští, že nemají, co skrývat.  Až tak moc jim připadají normální věci skrývat. Zpočátku se jim tenhle nápad jeví dokonce zábavný. Už v průběhu hry každému dochází, že tento večer budou muset lhát a přetvařovat se poněkud víc. A to tváří v tvář bude těžší. Nakonec však zjišťují, že se vlastně mají vesměs rádi a bouřka jen vyčistí vzduch.

= > Kultovní komedie přichází v obnovené premiéře po 20 letech
Samotáři (2. - 3. 7.). Originální generační výpověď z konce devadesátek. Režie David Ondříček, scénář Petr Zelenka. Hudba Jan P. Muchow. Film, který od premiéry v roce 2000 vidělo přes 600 tisíc diváků. Jiří Macháček získal za roli vyhulky Jakuba Českého lva. Ale Ivan Trojan byl stejně lepší! Všichni viděli, není, co dodat. Možná to, že Ondříček má na svědomí i další kultovní snímek Šeptej (1996).

= > Poslední aristokratka (6. 7.)
Humoristický román z dílny kastelána Evžena Bočka vypráví v první osobě mladičká Newyorčanka Marie Kostková z Kostky, kterou i s její americkou matkou přivezl otec, potomek českých emigrantů, do navráceného sídla předků. Neznalí místních poměrů a zvyků přijíždí do Česka a zjišťují, že jejich dědictví není ve zcela perfektním stavu. Zároveň se postupně sžívají s posledními obyvateli zámku. Právní zástupce Benda pro novodobé aristokraty zařizuje záležitosti spojené s navrácením majetku. Rodina Kostkových stojí před těžkou volbou, zda generacemi vybudované sídlo prodat a vrátit se do Ameriky, nebo se pokusit zámek Kostka zachránit.
Film vznikal hlavně na zámku Milotice v blízkosti Hodonína. Natáčelo se však také na Lemberku, v Buchlovicích nebo Jaroslavicích.
Humoristický román z dílny kastelána Evžena Bočka vypráví v první osobě mladičká Newyorčanka Marie Kostková z Kostky, kterou i s její americkou matkou přivezl otec, potomek českých emigrantů, do navráceného sídla předků.

= > O nejprostších i nejpodstatnějších věcech
Celovečerní debut dokumentaristů Ljubomira Stefanova a Tamary Kotevské Země medu (6. 7.) posbíral spoustu cen na nejrůznějších světových filmových festivalech; hned tři ceny si odnesl na festivalu Sundance a dočkal se i dvou nominací na Oscara - za nejlepší mezinárodní snímek a nejlepší dokument.
Překvapivě humorný, byť drsný i něžný portrét křehké rovnováhy mezi lidstvem a přírodou, nás přivádí do odlehlé horské oblasti severní Makedonie, kde se svou stařičkou matkou žije Hatidze Muratova. V tomto místě není elektřina ani tekoucí voda. Po horách bez silnic se cestuje pouze pěšky. Hatidze se živí sběrem medu divokých včel a nikdy nezapomíná vzít si jen polovinu a tu druhou nechat včelám, aby nestrádaly a sladké, tekoucí a životodárné zlato vydaly znovu. Prodává ho ve Skopje. Střih.
Poklidný životní rytmus je narušen příjezdem kočovné rodiny do bezprostředního sousedství, jež nejprve prozáří její všední dny. Otec rodiny, který se též chce začít živit včelařstvím, ovšem odmítá následovat Hatizdiny rady, což nutně eskaluje v řetězec konfliktů. Křičící děti, rachotící stroje, stádo dobytka, hrubé dobývání medu. A jen jedno z dětí k Hatidze a jejím výpravám za divokými včelami jako příslib naděje přilne…

= > Je to fajn, fajn, fajn
A máme tu další český kultovní snímek. Kouř (9. - 10. 7.) Tomáše Vorla. Ten byl nově uveden loni na karlovarském festivalu v rámci sekce Bez cenzury, která nabízela výběr porevolučních českých snímků, v nichž je patrná počínající svoboda a změna společenských i politických poměrů.
“Film Kouř měl to štěstí, že se ocitl v přelomové době, kdy cenzura a přísní dramaturgové polevovali. A zároveň byly na Barrandově stále peníze. Takže jsem neměl problémy ten film prosadit a posléze ho bez nějakých zásahů i natočit. Potom nastala sametová revoluce a takový komfort a pohodlí při tvorbě jsem vlastně už nikdy nezažil. Kouř doplatil na turbulentní dobu, ve které šel do kin a skoro nikdo na něj nepřišel,” osvětluje dobu vzniku filmu Tomáš Vorel. (Totalfim.cz). Takže teď bude Arnoštek...

= > Potřebujeme k úspěchu muže?
Romantická Meg, nezkrotná Jo, nenápadná Beth a rozmazlená Amy. Čtyři sestry, které musejí čelit stesku po tatínkovi, který bojuje v občanské válce, chudobě či vážné nemoci, ale hlavně svým vlastním ambicím, tužbám a malým nectnostem. K tomu jeden bohatý, pohledný, charismatický a přátelský mladík v sousedství. Film čerpá z klasického románu Louisy May Alcottové Malé ženy (11. - 12. 7.) a zároveň se v autorčině alter egu Jo Marchové odráží její fiktivní život. Oblíbený příběh sester Marchových, z nichž každá je odhodlaná prožít život podle svého, se stává nadčasovým a velice aktuálním.
Připomeňme, že film režírovala Greta Gerwig, donedávna jen herečka v nezávislých filmech. Pak ale natočila úspěšnou Lady Bird, která se podívala i na Oscary a najednou je z ní žádaná režisérka. Do hlavních postav nasadila osvědčenou dvojici Saoirse Ronan s Timothéem Chalametem.

= > Filmový portrét, jaký tu není
Žbirka nikdy nebyl bulvární figurkou a o jeho životě se toho příliš neví. Filmový portrét Meky (13. - 14. 7.) představuje populárního zpěváka z těsné blízkosti, zcela otevřeně a upřímně a v nečekaných souvislostech i s humorem. Žbirkovu zpověď doplňují současné záběry koncertu v Londýně i rozsáhlý archivní materiál. V Praze žijící Slovák, jehož hudebním vzorem byl vždy Paul McCartney, napsal některé z nejlepších písní 70. a 80. let.
Film natočil Šimon Šafránek, který za svůj předchozí dokument King Skate získal Českého lva. Režíroval například i dokumentární záznamy koncertů Monkey Business v ostravském Brickhousu, J.A.R. – Eskalace dobra či Tomáš Klus - RecyKlus Tour. S hudebníky má tedy nemalou zkušenost.

= > Parta Slováků pokořila Afriku
Režisér Marek Slobodník se proslavil svými jízdami žlutým trabantem napříč světem. Nyní přesedlal na pionýra a vyrazil do Afriky.  Dokument Afrikou na pionýru (18. - 19. 7.) nabízí ještě zábavnější jízdu než právě se žlutou výpravou, která dosud projela například Austrálii, Asii, Jižní Ameriku, ale právě i Afriku. Dobrodruh Marek Slobodník ale na trabantí cestě po Africe chyběl, a rozhodl se to změnit ve velkém stylu. Se svojí partou usedli na jiný dopravní prostředek, konkrétně na motorky Jawa, a rozjeli se na cestu dlouhou přes 15 000 kilometrů. Zároveň se jedná o první slovenskou road movie, kde hrály hlavní roli motorky.

= > Once Upon a Time in Hollywood
Svůj devátý film Tenkrát v Hollywoodu (20. - 21. 7.) si Quentin Tarantino natočil podle vlastního scénáře. A povedlo se mu to! Píše se únor 1969. Televizní herec Rick Dalton a jeho dlouholetý kaskadér Cliff Booth působí u filmu na konci zlaté éry Hollywoodu v Los Angeles. Rick se na přelomu padesátých a šedesátých let proslavil televizním seriálem Bounty Law, avšak jeho vysněný přerod ve filmovou hvězdu nevychází. S ubývajícími Rickovými rolemi se však tenčí i příležitosti pro Cliffa, a ten tak čím dál víc dělá Rickovi spíš řidiče a domovníka v jeho rezidenci na Cielo Drive.
Celkově se jedná spíše o jakési velké potěšení z tisíce tarantinovských drobností než, že by film nabízel klasický příběh, přestože jej režisér nakonec vybuduje a dovede k jedinečné pointě. Zajímavostí je, že Quentin Tarantino v rozhovoru pro Deadline uvedl, že by skutečně rád připravil westernový seriál Bounty Law s Leonardem DiCapriem, pro který již dokonce napsal pět půlhodinových epizod. MekTa viděla a líbilo moc!

= > Kutání Havlovy osobnosti
Film inspirovaný disidentskými léty Václava Havla mezi roky 1968 a 1989 natočil režisér Slávek Horák, tvůrce snímku Domácí péče. Hlavní roli hraje Viktor Dvořák, manželku Olgu ztvární Anna Geislerová.
Ve filmu Havel prochází vývojem z úspěšného dramatika 60. let přes bojovníka za lidská práva v 70. letech po vůdčí osobnost revoluce roku 1989. Dějiny jsou však podle režiséra až ve druhém plánu, film chce zachytit především život a povahu postav, zejména netradiční, ale o to silnější vztah s manželkou Olgou.

Doporučené odkazy ::

• Café Svět
• Letní kino Sezimovo Ústí II
• Odvážné palce na R1 udělují František Fuka, Iva Přivřelová, Jan Škoda. Moderuje Saša Machailidis
• Čelisti na Wave s Alešem Stuchlým a Vítem Schmarcem
• Co dávají ve Spektru 
• Facebook Kina Svět
• Autokino Strahov
• 10 dokonalých kin, ve kterých si můžete dát i šlofíka