Kino v červnu

Vítáme vás u nového příspěvku do série článků propojujících filmy kina Svět a knižní tituly v MekTa.
Nový web kina není jediná novinka, která každoročních téměř 50 000 návštěvníků kina čeká. Táborská ing. arch. Eva Hubičková dokončila projekt na rekonstrukci zdejší kinokavárny a je vypsáno výběrové řízení na dodavatele.

● Co se v kavárně změní?
● Kinokavárnu Svět promění rekonstrukce

= > Důkaz o Sídlišti: Sojčák (1. června, 19.30 hod.)
Kdy se začalo Sídliště nad Lužnicí stavět? Jak to mohlo vypadat, když domy, ve kterých žijeme několik desítek let, teprve čekaly na to, aby byly složeny jako stavebnice z přivezených panelů? A jak se na sídlišti žije dnes? Dokument pojednává o rozvoji sídliště, vypráví o rozdílech žití na Sojčáku dříve a dnes. Klade důraz na sochy, architekturu a mapuje kulturní a subkulturní dění. Ukáže zapomenutý podchod pod trafikou nebo původní strojovnu výtahu. Dokument doprovází fotografie z dob, kdy na místech dnešní zástavby byly jen louky, pole a statky. Hudební doprovod vytvořili táborští autoři.
Proč se vůbec Sídlišti nad Lužnicí říká Sojčák?
Je to z toho důvodu, že se při výstavbě spodní části Sojčáku v tehdejší Československé televizi vysílal seriál Dnes v jednom domě, který se natáčel na stavbě sídliště na Sojčím vrchu. Ve skutečnosti se ale jedná o sídliště Lhotka a Sojčí vrch byl vymyšlený název. 

• Tvůrci filmu
• Regenerace Sídliště nad Lužnicí

= > Rocketman (2. 6.) 
Než se stal Eltonem Johnem, jmenoval se Reginald a byl to malý brýlatý oplácaný kluk, který si příliš nerozuměl s rodiči, zato s klavírem mu to šlo náramně. Zpočátku jen dělal křoví úspěšnějším muzikantům, jenže pak potkal svou nejspřízněnější duši, textaře Bernieho Taupina. Od tohoto setkání vedla strmá cesta na absolutní vrchol, možná až příliš rychlá na to, aby se dala zvládnout bez chlastu a drog. Ty pomáhaly zejména ve chvílích, kdy se Elton cítil sám, opuštěný a nemilovaný, což se mu stávalo prakticky pořád. Od chvíle, kdy Elton čuchnul k údernějším rytmům, není jeho příběh klasickým životopisem, ale živelnou a bláznivou hudební show, v níž se jeho koncertní čísla prolínají s muzikálovými výstupy. Největší hity Eltona Johna, jako například Your song, I´m still standing nebo titulní Rocketman se tu objevují ve velmi originálních aranžích, jichž se ujal herecký představitel hlavního hrdiny Taron Egerton (hvězda filmů série Kingsman), který nejen že se Eltonovi podobá, ale vyrovná se mu i pěvecky. Všechny slavné hity ve filmu zazní právě v jeho podání. Dalším důležitým článkem ve štábu Rocketmana je jméno režiséra Dextera Fletchera. Tenhle pán dokončoval Bohemian Rhapsody, poté co byl odejit původní režisér. Scénář napsal Lee Hall, autor muzikálového Billyho Elliota. 

• Pět minut vestoje tleskali v Cannes příběhu Eltona Johna
• Hlásí se Rocketman
• Všechny Eltonovy písně nazpíval Taron Egerton

= > Lásky jedné plavovlásky (10. 6.)
Černobílý film Miloše Formana netřeba nijak dlouze představovat. Hlavní hrdinkou filmu je mladá dělnice z malého města, která hledá pravou lásku. Jednou ji na místní zábavě zaujal mladý muzikant, se kterým ještě téže noci skončila v posteli. Později za ním přijela do  Prahy a ubytovala se u jeho překvapených rodičů. Její milý o ni však už nejevil zájem. Příběh se odehrává ve Zruči nad Sázavou. Novovlnný filmový klenot zahajoval v roce 1966 filmový festival v New Yorku a získal nominace na Oscara a Zlatý glóbus v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film. V roce 2000 ho britský filmový časopis Empire zařadil mezi sto nejlepších cizojazyčných snímků všech dob. 

• O filmu
• Další zajímavosti

= > Skleněný pokoj (10. 6.)
Na kopci nad Brnem vyrostl počátkem třicátých let minulého století obdivuhodný dům. Mistrovské dílo modernistické architektury z betonu a oceli je dílem slavného architekta von Abta (Ludwig Mies van der Rohe). Středobodem domu je „Skleněný pokoj“ (14.-15. 3.). Von Abt tuto jedinečnou stavbu navrhl pro bohatého podnikatele Viktora Landauera (Fritz Tugendhat), jeho ženu Liesel (Greta) a jejich rodinu. Skleněný pokoj se stává nejen architektonickým skvostem, ale i synonymem krásy, modernosti, otevřenosti, stejně jako symbolem nadějí mladého československého národa, symbolem budoucnosti.
Rodinný život, jaký si Liesel vysnila, prostoupený světlem a klidem průzračného prostoru, naplněný láskou a umocněný vztahem s nerozlučnou přítelkyní Hanou, však netrvá dlouho. Viktor je Žid, a Evropu čím dál víc zahaluje stín nacismu. Rodina se připravuje na odchod do exilu. Další ranou je pro Liesel bolestné zjištění, že Viktor má poměr s mladou ženou Katou, jíž jako válečné uprchlici poskytli ve svém domě azyl. Liesel se silněji upíná k Haně. Zatímco ona je ve svých citech rezervovaná, Hana je volnomyšlenkářka, která si ráda užívá všeho šťavnatého, co život přináší. A přestože Liesel cítí, že za jejich přátelstvím klíčí něco víc, brání se dát tomu průchod. V panice a zmatku, které provázejí německou invazi, Landauerovi za dramatických okolností prchají z Československa. Vila však zůstává a její příběh pokračuje (více).

• Simon Mawer v MekTa
• Vila Tugendhat v MekTa
• Mohla to být událost
• Navenek pohledný film to je
• Chladnější než sklo a ocel

= > Avengers: Endgame (13.-14. 6.)
S uvedením dvacátého druhého filmu v sérii můžeme o společnosti Marvel prohlásit, že dala vzniknout skutečnému historickému fenoménu. Způsob, jak je v Avengers: Endgame  schopna tvořivě a sebevědomě účtovat se svým odkazem, je o to obdivuhodnější (více). Padouch Thanos nechává rozpadnout polovinu lidstva včetně části Avengerů v prach. Tým Avengers se přes mnohé rozpory dává první třetinu filmu dohromady, aby se chopil poslední šance na záchranu světa. Novou členkou je hrdinka Captain Marvel. Znovusjednocený tým superhrdinů v druhé třetině provede loupež času a dostává tak druhou šanci v boji o kameny nekonečna - první válku o ně totiž vyhrál Thanos. Poslední třetina filmu je bitevní a příběh v ní graduje. Jde o válku armád všech živočišných a planetárních druhů. 182 minut parádní zábavy, to MekTa může potvrdit.

• To nejlepší nakonec
• Epické a emotivní vyvrcholení jedenáct let trvající série
• Jak jdou všechny filmy od Marvelu po sobě?

= > Aladin (17.-19. 6.)
Éra současných hraných zpracování klasických animovaných skvostů z tvůrčí dílny Walta Disneyho začala téměř před deseti lety Alenkou v říši divů. Od té doby jsme byli svědky dvojího pojetí těchto klasických příběhů. Tak třeba hned druhá adaptace, Zloba - Královna černé magie si ze své zdrojové Šípkové Růženky brala pouze některé prvky, ale skutečnou hrdinkou toho filmu byla právě ústřední záporačka.
Do stejné kategorie pak patří i nejnovější film režiséra Guye Ritchieho Aladin. Ten si vytkl za cíl znovu zpracovat a aktualizovat velmi oblíbený klasický film Aladin z roku 1992, který volně adaptoval stejnojmenný arabský lidový příběh přidaný do pohádek Tisíce a jedné noci. Původní film získal dva Oscary, Grammy a na jeho motivy vznikla dvě pokračování, stejnojmenný televizní seriál nebo třeba muzikál na Broadwayi.
Will Smith ve filmu zaří ako bombastický džin, Mena Massoud jako okouzlující zlodějíček Aladin a Naomi Scott jako krásná a cílevědomá princezna Jasmína. A od režiséra Guy Ritchie můžeme čekat kvalitní podívanou! 

• Jak se povedla předělávka animované klasiky?

= > Teroristka (24. 6.)
Hlavní hrdinkou je Marie, učitelka na penzi, která si jednou řekne, že už si nechce připadat jako kráva. Když jí proti arogantnímu strůjci lokálního zla nepomůže ani starostka, sežene si zbraň a rozhodne se udělat to, co většinu z nás občas napadne, ale hned tu myšlenku rozumně zapudíme. Brzy však zjistí, že stejně, jako je vražda složitá morálně, je nesnadná i prakticky - přesto, že jí bývalý žák, momentálně v podmínce, dává cenné životní rady: "Kriminalita jenom vypadá jednoduše, paní učitelko, ale pak se dycky něco posere."
O volbě tématu režisér a scenárista filmu Radek Bajgar říká: „Jak se tak poslední roky posouvají hranice arogance a hrubosti, grázlové na všech úrovních cítí, že můžou fakt úplně všechno, protože veřejnost to zas nějak zkousne. Normální lidi se přece nebrání. Hrozí však, že jednou to přeženou a někdo se začne chovat jak ta naše učitelka. Ve filmu to může být vtipný, v realitě zcela jistě nebude.” A k obsazení Ivy Janžurové do hlavní role dodává: „Scénář jsem psal jednoznačně pro Ivu Janžurovou, bez ní bych do toho asi nešel. To, co ta postava zažije, je zároveň tragický a přitom to vypadá srandovně. Divák musí jít s ní, všechno jí to věřit, rozumět jí i v situaci, kdy dělá extrémní věci. Komedie by měla být o pravdě a bolesti. A v téhle křehké poloze je prostě Iva Janžurová nedostižná.” (CSFD.cz).

• Komedie, která se vymyká zbytku tuzemské produkce
• Film inspirovaný Pulp Fiction a Kameňákem
• Nejasné morální poselství
• Smíchem proti aroganci moci
• S černým humorem o vážných věcech

= > Brankář (24.-26. 6.)
Dramatický životní příběh legendárního fotbalisty Manchester City Berta Trautmanna, který se v poválečné Anglii prosadil navzdory svému německému původu. Příběh muže, který miloval fotbal, Anglii a ženu svého života Margaret, a díky svým výjimečným schopnostem a vytrvalosti se dokázal z nenáviděného „nácka“ stát britským národním hrdinou. Bert Trautmann se narodil v Německu v roce 1923 a během války se jako výsadkář aktivně zapojil do bojů. Ke konci války byl zajat britskými vojáky a držen v táboře, kde si všimli jeho talentu. Navzdory počáteční nenávisti fanoušků působil v týmu Manchesteru v letech 1949 až 1964. Zlom v jeho kariéře přišel v roce 1958 ve finále Anglického poháru, kdy pro svůj tým vybojoval vítězství, když dohrál zápas navzdory život ohrožujícímu zranění. On a jeho životní láska Margaret ale musí čelit i dalším ranám osudu…(CSFD.cz).

• Z nacistického vojáka miláčkem Britů
• Ano, bojoval jsem za Hitlera na východní frontě

= > Tři blízcí neznámí (24. 6.)
Bobby, Eddy a David přišli na svět v New Yorku na začátku 60. let jako jednovaječná trojčata. Hned po narození ale byli rozděleni a adoptováni různými rodinami. Nikdo z nich neměl tušení, že má na vlas stejné sourozence. Po necelých dvaceti letech se souhrou šťastných náhod setkali a jejich neuvěřitelný příběh se stal senzací Ameriky. Kdo a proč je rozdělil? Jak ovlivnilo mnohaleté odloučení jejich životy? Znepokojivé tajemství experimentování s lidskými osudy odhaluje dokumentární film Tima Wardla, který se stal diváckou senzací a porota festivalu v Sundance ho ocenila Zvláštní cenou (CSFD.cz).

• Ovlivňuje nás spíše prostředí, nebo geny?
• Dokument rozklíčuje jeden senzační příběh o manipulaci s lidskou bytostí
• Jako za Hitlera

Související odkazy ::

• Tábor kupuje novou promítačku do kina Svět a pomýšlí na letní kino
• Odvážné palce
• Co dávají ve Spektru 
• Facebook Kina Svět
• Táborské kino Svět prokouklo. Co možná nevíte o jeho historii
• 10 dokonalých kin, ve kterých si můžete dát i šlofíka