Chybí vám tipy na dobrou knihu? Pak se nechte inspirovat týmem táborské knihovny
Knihovnice Štěpánka doporučuje poslední knihu Štěpána Javůrka Sudetský dům.
Štěpán Javůrek po románech Chaloupky a Nebe nad Perninkem sepsal dílo o poválečném soužití Čechů a Němců pod jednou střechou.
Je léto 1945, krátce po válce. Zatímco německá rodina čeká na odsun, česká přichází do podhorské vesnice poprvé. Mnohé české rodiny míří do Sudet, aby zde zabraly domy po odcházejících Němcích. Jiří a Marie Smolíkovi, a d nimi syn František, dorazí s celým svým skromným majetkem do podhorské vsi Glasendorf. Tady úřaduje krutý a cynický národní správce a člen rudé gardy Vojtěch Tomeček. Svým žoviálním a podlézavým způsobem nabízí rodině krásný sudetský dům. Dům Smolíkovy okamžitě nadchne, má jen jeden nedostatek. Dosud v něm žije původní německá rodina, která čeká na odsun. Všichni se tak musejí načas naučit žít ve společné domácnosti. Ti, kteří jsou zde novými pány, musejí trpět staré obyvatele domu. A ti druzí, kteří zde žili celý život, jsou tu teď vlastně cizí. A v pozadí toho všeho se objevují staré křivdy a rány, které způsobila válka...
Štěpán Javůrek v prostředí Krušných Hor vyrůstal a jeho dětství utvářelo bezpočet příběhů z druhé světové války. Čte se samo, nelze se odtrhnout od textu.
Moba, 2022.
Knihovnice Helena doporučuje knihu Pavly Horákové Teorie podivnosti.
Moderní intelektuálka Ada Sabová působí jako vědkyně v takzvaném Ústavu mezioborových studií člověka. Pracuje na vědecké práci, v níž zkoumá teorii "vzájemné vizuální kompatibility". Je obdařena neobyčejným talentem vytvářet teorii všeho. Klade si zásadní otázku. Jak vnímat věci, které zásadním způsobem ovlivňují naše prožívání světa i směřování života a přitom zůstávají stranou zájmu seriózních vědců?
Autorka analyzuje své postřehy a rozvíjí úvahy, které se nakonec stávají tou hlavní teorií. V jistém smyslu se jedná až o esejistickou knihu o povaze člověka a jeho vztahu ke světu. Napětí mezi exaktním vědeckým popisem a popisem metaforickým je určujícím hybným momentem autorčiny poetiky.
Výborná nebo geniální literatura se pozná podle toho, že člověk s úžasem čte o něčem, co do té doby nepokládal za vyjádřitelné jazykem, nebo alespoň jazykem literárním. Pavla Horáková exceluje v jazykové vytříbenosti a suverenitě výrazu a schopnosti přesně pojmenovávat i nejbanálnější skutečnosti každodenního života.
Teorie podivnosti není knihou, kterou člověk čte kvůli příběhu, nýbrž pro něco úplně jiného. A právě kvůli tomu "úplně jinému" se k ní také bude rád vracet.
Argo, 2018
