Eva Staněk bude maminkou.V knihovně ji zastoupí Olga Černá

Do ředitelského křesla knihovny usedá Olga Černá, knihovnice a autorka knih pro děti. Kormidla se ujme 1. května 2021 a zůstane u něj na základě rozhodnutí Rady města Tábora po dobu nepřítomnosti současné ředitelky Evy Staněk, která nastupuje na mateřskou dovolenou.

Jak se Olga Černá na novou pozici těší? A jaké má s knihovnou plány? Zeptali jsme se v rozhovoru.

Ředitelka knihovny Eva Staněk (vlevo) nastupuje na mateřskou dovolenou. Ve funkci ji od 1. 5. 2021 dočasně nahradí kolegyně Olga Černá (vpravo).

Kam budou směřovat vaše první kroky na pozici ředitelky? Jak se těšíte na novou roli?

Od pracovního stolu v přízemí k pracovnímu stolu ve druhém patře. Z nové role mám trochu obavy, trochu jsem na ni zvědavá a hlavně doufám, že ji já i knihovna po dobu, než se paní ředitelka Eva Staněk vrátí z mateřské dovolené, budeme dobře zvládat.

Proč jste se rozhodla pro knihovnické povolání?

Knihovnické povolání ke mně, jako většina důležitých věcí v mém životě, přišlo samo. Jsem za to vděčná a mám dojem, že si docela dobře rozumíme.

Jaké vlastnosti má podle vás mít dobrý knihovník?

Měl by mít rád lidi a knihy. V tomto pořadí.

Které úkoly v souvislosti s rozvojem táborské knihovny považujete za prioritní?

Město Tábor vloni schválilo strategii knihovny, která vychází z dosavadní praxe a kterou spolu s kolegyněmi budeme postupně naplňovat. Mezi hlavní úkoly patří hledání rovnováhy mezi on-line a off-line světem, důraz na udržitelný rozvoj a především komunikace se čtenáři i nečtenáři. Chtěli bychom, aby v knihovně našli, co potřebují, aby se u nás cítili dobře a rádi se do knihovny vraceli.

Se svými knížkami jste navštívila mnoho českých knihoven v malých i větších městech. Jakou inspiraci jste si přivezla?

Připadá mi, že dobrou knihovnu tvoří tři položky: příjemný a funkční prostor, zajímavá nabídka (nejen) knih a knihovnice nebo knihovníci, které jejich práce baví. A že ta třetí položka je ze všeho nejdůležitější.

Velkým tématem táborské knihovny je rekonstrukce hlavní budovy v Jiráskově ulici. Jaký máte na toto téma pohled?

Je to nejen velké téma, ale taky velká a náročná akce. Jsem ráda, že ji vedení města chápe jako důležitou a potřebnou a chce ji důkladně připravit ve spolupráci s odborníky, zaměstnanci knihovny i veřejností. Těším se, že knihovna díky rekonstrukci získá vše, co její návštěvníci potřebují: bezbariérový přístup, prostory pro setkávání i klidnou soustředěnou práci, dostatek místa pro pohodlný výběr knih, časopisů, CD… a možná i dalších věcí, které nemusíme nutně mít pořád doma, ale občas je potřebujeme.

Jak jste se dostala ke psaní a knihám?

Psaní mě vždycky bavilo, ale neuvažovala jsem o tom, že by z něj mohly vzniknout i skutečné knihy. K jejich vydání jsem se dostala tak, že jsem se souhrou šťastných náhod setkala s Terezou a Jurajem Horváthovými a jejich nakladatelstvím Baobab.

Kdybyste mohla prožít den v nějaké své knize, která by to byla?

Ztracený deník profesora z Essexu aneb podivuhodná zvířena. Moc ráda bych fantastická zvířata z obrazů Miroslava Šaška viděla na vlastní oči.

K jaké knize se ráda vracíte jako čtenářka?

Kdybych měla říct jednu, tak asi k Medvídkovi Pú. S dětmi jsme ji jako audioknihu, načtenou Markem Ebenem, poslouchali tak často, že si z ní dodnes citujeme.

Co právě teď čtete a co nebo koho nejraději čtete?

Na cestách tenčí knihy, nedávno třeba Život před sebou Émile Ajara, a doma ty tlustší, naposledy Města Michala Ajvaze. Nejraději mám překvapení: knihy, o kterých dopředu nic moc nevím, v knihovně mi náhodou padnou do ruky a je nám pak spolu dobře.

Olgu Černou zpovídala kolegyně Kateřina Zelová.