Kosmova kronika česká v naší knihovně

Milí čtenáři,

letos uplyne 900 let od smrti kronikáře Kosmy, autora Kroniky Čechů, prvního známého historického díla zachycujícího české dějiny.
Původní text byl napsán latinsky a jeho autor Kosmas, děkan pražské svatovítské kapituly, jej sepsal pravděpodobně v letech 1119 až 1125.
Poprvé vyšla v tisku v roce 1602 v Hannoveru. Jejím editorem byl Markvart Freher.

Národní knihovna v Praze si připravila Výstavní projekt Kosmas 900, kde nabídne unikátní výstavy, komentované vycházky i programy pro školy. 

V naší knihovně najdete několik vydání Kosmovy kroniky ↓ 

Vydání Kosmovy kroniky české z roku 2012 nejenže upozorňuje na kronikářovy omyly, ale zároveň podává podrobnější informace
o zmiňovaných osobách a událostech. Podle možností uvádí správná data a lokalizuje místa, o nichž se kronikář zmiňuje. Objasňuje dnes již neznámé nebo jen málo používané pojmy, ať už z oblasti antické literatury, středověké církevní nebo odborné terminologie. Čtenář zde najde poučení o autorovi i jeho díle i o širších kulturně-historických souvislostech. Podle nejnovějších historických poznatků se dozví o rodinných vztazích přemyslovských panovníků a jejich příbuzných. Bohatá obrazová příloha umožňuje čtenáři poznat kulturu a umění Kosmovy doby.

Poznámkový aparát obsahuje doplňující informace a vysvětlení dobových reálii, zároveň upozorňuje na kronikářovy nepřesnosti
a omyly. Dílo je Doplněno studií o autorovi a rukopisech Kosmovy kroniky, seznamem edic a překladů, soupisem literatury, rejstříkem osob a míst. Na předsádkách rodokmen Přemyslovců do poloviny 12. století.

• Československý spisovatel, 2012
• Zdroj textu: obalkyknih.cz

V Kronice Čechů vydané v roce 2011 Kosmas shromáždil dostupné údaje z ústní a literární tradice, historických pramenů i vlastní zkušenosti a vytvořil poutavý, i když ne vždy pravdě odpovídající obraz prvopočátků a rané historie etnika, jež vybudovalo český stát. Zformuloval prvotní podobu státní ideje, jež se v určitých aspektech uplatňuje i v současné době. Klasický, do jisté míry modernizovaný překlad Karla Hrdiny a Marie Bláhové doplňuje předmluva a poznámkový aparát předního znalce českých dějin Martina Wihody. 

• Argo, 2011
• Zdroj textu: obalkyknih.cz

Kosmova kronika česká vydaná v roce 2005 opět v překladu Karla Hrdiny a Marie Bláhové vyšla po třiceti letech od posledního vydání. Překlad Karla Hrdiny vyšel poprvé v roce 1929, později znovu v letech 1947 a 1950. V dalších vydáních v roce 1972 a 1975 do Hrdinova textu překladatelsky zasáhla i Marie Bláhová a tento překlad nám nabízí i vydání nejnovější. 

Tomuto vydání chybějí doprovodná vyobrazení a příloha s genealogickým stromem rodu Přemyslovců, zato ale kniha nabízí nový textový komentář a doplněné údaje v poznámkách a vysvětlivkách. Tím se stává nejen reprezentativním překladem Kosmova díla, který využije i odborná veřejnost.

• Paseka, 2005
• Zdroj textu: iLiteratura.cz

Letos vyšlo další vydání, které v knihovně zatím nemáme.

A nakonec kniha z naší knihovny o Kosmově kronice:

Omyl kronikáře Kosmy Jiřího Dobrylovského

Po stopách českých bájí a pověstí s nejstarším českým kronikářem. Kosmu pověřil český král Vratislav nelehkým úkolem: sestavit rodokmen českého panovnického rodu, přestože jednoznačné důkazy a prameny o původu dávných předků panovníka nebyly k nalezení. Spolu se svou neteří Luborou se tak Kosma pouští do nelehkého pátrání.

Stál na počátku nejstarších českých dějin jeden kolosální omyl? Existoval praotec Čech, mudrc Krok a jeho tři dcery, Přemysl a další legendární postavavy? Tvůrcem „starých pověstí českých“ je náš první kronikář Kosmas a díky jeho proslavené Kronice české je spousta lidí přesvědčená, že naše „pohanské dějiny“ opravdu nějakým podobným způsobem probíhaly. Jestliže však Kosmovy zprávy zkonfrontujeme s autentickými dobovými prameny, na žádného Přemysla či Kroka, o praotci Čechovi nemluvě, nikde nenarazíme.

• Moba, 2018
• Zdroj textu: obalkyknih.cz 
• Jiří Dobrylovský v MeKTa