Udržitelnost: Sociální a kulturní ekologie, klima a pandemie
Téma týkající se udržitelného rozvoje představí 13. května od 18 hodin PhDr. Ivan Rynda, který bude hovořit o kulturní ekologii. Přednáška se uskuteční online.
Sociální a kulturní ekologie se zabývá trvale udržitelným rozvojem a všemi jeho rovinami. Kolik jich je? Tři nebo čtyři? A proč? A proč je udržitelný rozvoj tak důležitý?
Až to zodpovíme, zkusíme ukázat na příkladech, které teď právě prožíváme, jak potřebujeme udržitelný rozvoj v naší každodennosti: v Táboře, v Praze, na planetě Zemi.
Jak přednášku sledovat?
- na naší facebookové stránce Městská knihovna Tábor
- na tomto odkazu: https://zoom.us/j/92527401987
PhDr. Ivan Rynda
je bývalý významný politik, na federální úrovni bývalého Československa i na úrovni místní. V životě byl lecčím od myče oken a výškového montéra přes programátora a systémového analytika až po teoretika udržitelného rozvoje. Ze všeho nejvíce a nejraději je však učitelem na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, kde založil obor sociální a kulturní ekologie.
Získal Cenu Josefa Vavrouška za zásluhy o životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj za rok 2002. Je spoluzakladatelem a členem Rady vlády pro udržitelný rozvoj České republiky (2003–), a místopředsedou Výboru pro komunikaci (2003–2006). Zajímá se o literární teorii a filmovou vědu.
Sociální a kulturní ekologie podrobněji...
se zabývá tím, jak se svět v posledních desetiletích od základu proměnil. Vznikly problémy globálního rozměru, na nichž se podílíme všichni, lokálně jsme si mnohde nevratně poškodili přírodu, krajinu a hubíme řadu druhů organismů. Příčiny jsou v našem průmyslu a pokroku, v rozvoji vědy, techniky a životní úrovně, ale tedy i v našem chování. Ničením přírody jako zdroje a jako prostředí škodíme sobě i svým dětem.
Řešením nejsou militantní postoje, ale skutečná kvalita života v souladu s principy udržitelného rozvoje respektující rozmanitost kultur i menšin.
Sociální a kulturní ekologie se výslovně nezabývá technikou a technologiemi, táže se však po předpokladech jejich vzniku; nezkouší studenty z podrobných znalostí živočišných a rostlinných druhů, ale zjišťuje, které jsou pro zachování ekosystémů klíčové a musíme je proto chránit, a které jsou „jenom“ krásné. Učí koncepty a metody vedoucí k porozumění i řešení globálních i místních problémů („Mysli globálně, jednej lokálně, změň se individuálně“).
Jsou Greenpeace moderní teroristé? Plasty se třídí nebo potají spalují? Jak řešit kůrovce, dálnice a projekt supermarketu v městském sadu? Všechno se dovíte při studiu sociální a kulturní ekologie! (Více).
