Pozvánka na Noc literatury 2022

Výběr koloniál, Palackého 358

"Archiváři pevně věřili, že existují duchové štítků, fasciklů, ba dokonce i oběžníků, kteří se zjevují ještě dlouhé roky poté, co byly tyto vyhozeny, zamordovány či skartovány."

Říká se, že irský a český smysl pro humor k sobě mají blízko. Novela velikána irskojazyčné literatury Máirtína Ó Cadhaina to potvrzuje. Věčná škoda, že si ji nemohl přečíst Franz Kafka, najisto by se rozveselil. Klíč pojednává o malém dublinském úředníčkovi, jehož život je naplněn přesouváním šanonů, lepením štítků a vyplňováním formulářů. Domníváte se, že je práce úředníka nudná a nezáživná? Pak se nechte překvapit!

Máirtín Ó Cadhain (1906–1970) se narodil a žil v irském kraji Connemara, kde také pracoval jako učitel, dokud o místo nepřišel kvůli svému členství v Irské republikánské armádě (IRA). Prosazoval „znovudobytí Irska“ skrze podporu původního irského jazyka i kultury. Byl nejen jedním z nejvýznamnějších irsky píšících autorů 20. století, ale svým dílem se zařadil mezi velikány irského modernismu bez rozdílu jazyka. K tomu mu dopomohl zejména román Hřbitovní hlína (česky 2017) z roku 1949.

Argo, 2021, překlad Radvan Markus. 
Čte Zuzana Sedláková.

Divadlo Oskara Nedbala, Divadelní 218

"Devadesát dní služby. Doma jsem nebyl měsíc. Není to ani málo, ani hodně, ale dost na to, aby si můj mozek odvykl od civilů a abych zapomněl, kdo jsem byl dřív. Jak jsem běhal po městě v kraťasech a teniskách, žil normální život, řešil každodenní problémy a potil řádky."

Sbírka miniaturních povídek či literárních reportáží, které vyšly ukrajinsky v roce 2017, v chronologickém sledu zachycuje celé období autorovy frontové zkušenosti od nástupu do armády až po návrat do civilního života. Válečné zážitky z východní Ukrajiny jsou líčeny s nadhledem, bez patosu a příkras, zato s téměř lyrickou působivostí. Slovy autora: „Nechtěl jsem do svého pohledu na válku, do svých zážitků dávat patos ani heroismus, protože pro nás to byl obvyklý život. Dělali jsme běžné věci. Hrdinství nebylo potřeba, bylo třeba žít.“

Artem Čech (* 1985), vlastním jménem Artem Oleksandrovyč Čerednyk, je ukrajinský prozaik a esejista. Literárně debutoval v roce 2007 a na svém spisovatelském kontě má dosud devět knih beletrie a literatury faktu. Jeho tvorbu zásadně ovlivnila válečná zkušenost. Mezi lety 2015–2016 strávil deset měsíců u ukrajinských ozbrojených sil. Válka v Donbasu, jíž se zúčastnil, jednou provždy změnila jeho pohled na život, na smrt i na každodenní svět.

Fra, 2022, kol. překladatelů.
Čte Jaroslav Novák.

Výkvět Bistro, Žižkovo náměstí 7

"V pracovně bylo bezmála horko, veliká, malovaná majoliková kamna nevychladla ani na chvilku, okna se nakonec tak zamlžila, že jsem přes ně viděl hlavně rozpité duhy pouličních světel, jež se na skle zvláštně rozlévala a zase slévala. Je otázkou velkého politického významu, aby na Ministerstvu Zimy nikdy nepanovala zima."

Zveme vás do mrazivého světa knihy Led. Píše se rok 1924. První světová válka nebyla, v Polském království vládne car a všudypřítomná zima. Ačkoli je léto, všechno je zamrzlé a sněhové bouře nad Varšavou nevěstí nic dobrého. Pád meteoritu změnil klima, impérium Romanovců díky ruským technologickým objevům vzkvétá, zaznamenává ekonomický úspěch a získává převahu nad zbytkem světa. Symbolický příběh mísí napětí s fantaskními obrazy zpochybňujícími neomylnost lidských smyslů.

Jacek Dukaj (*1974) patří k nejvýznamnějším polským autorů žánru fantasy a science fiction. Pro svou jazykovou virtuozitu, smysl pro parodii, ale také filozofický a esejistický záběr bývá přirovnávaný ke Stanisławu Lemovi. Autor si kromě toho také často pohrává s alternativními verzemi historie. Román Stáří axolotla z roku 2015 se stal předlohou seriálu Into the Night produkovaného Netflixem. Animovaný snímek Katedrála, natočený podle jedné z jeho povídek, byl v roce 2002 nominován na Oscara. 

Host, 2021, překlad Michala Benešová a Michael Alexa (Magnesia Litera za překladovou knihu, 2022).
Čte Vojtěch Morava.

Coffee&Tee, Tržní náměstí 4

"Nedávno jsem četla, že tvrdý alkohol pomáhá proti alzheimeru, takže na vašem místě bych pila víc tvrdého. Jen do sebe nezapomeňte lít i dost piva, a to nejlépe točeného, jelikož pivo, jak známo, obsahuje vitamín B."

Elin se přestěhovala do své ordinace, kam celé dny proudí pacienti se všemožnými trápeními a strastmi. Jako praktická lékařka pracuje už déle než dvacet let. Nejméně stejně dlouho je vdaná za Axela. Jenže před ním existoval jistý Bjørn, který se zničehonic vynořil na facebooku a obrátil Elinin život vzhůru nohama. Elin ví, že se něco musí stát, ale prozatím sedí v ordinaci v jakémsi útlumu. V koutě stojí plastová kostra jménem Tore, která se jí vysmívá. A doma v řadovém domku se vzteká Axel – tedy pokud ho právě neutěšuje Elinina rozvedená přítelkyně a sousedka Gro.

Nina Lykke (*1965) je norská prozaička. Debutovala roku 2010 sbírkou Orgie a jiné povídky, která se dočkala velmi pochvalných kritik. Román z lékařského prostředí V posledním tažení je čtvrtou knihou této oblíbené norské autorky, která ve svém psaní propojuje prvky satiry s černým humorem i tragickými motivy.

Kontrast 2022, překlad Kateřina Krištůfková. 
Čte Eva Kotrčková.

Husitské muzeum, Rajský dvůr, nám. Mikoláše z Husi 44

Začala tím, že mě vykoupala v lázni, v níž plavaly smrduté rostliny, vodu mi nechávala stékat po končetinách. Potom mi dala vypít lektvar dle svého receptu a kolem krku mi uvázala náhrdelník z malých červených kamínků. „Budeš v životě trpět. Moc. Moc.“ Z těch slov, vyslovovala je klidně, skoro až s úsměvem, mě polévala hrůza. „Ale přežiješ!“

Tituba je z dobových pramenů dochované jméno černošské otrokyně z Barbadosu, která se řízením osudu ocitla v roce 1692 v americkém Salemu. V puritánském městě vyvolá její barva kůže hrůzu a davová hysterie vyvrcholí nechvalně známými procesy proti čarodějnicím. Guadeloupská spisovatelka nechává Titubu v dobrodružném propojení fantazie a historické látky vyprávět příběh procesů z pohledu otrokyně. Zatímco osud skutečné Tituby není znám, hrdinka románu uniká před šibenicí a vrací se na rodný Barbados … Romantická i hororová, vážná a nevážná, takový je dnes už kultovní román autorky vyznamenané cenou Francouzské akademie.

Maraton 2022, překlad Tomáš Havel. 
Čte Jana Hubka Vanýsková.