Táborské knihovnice doporučují III.

Chybí vám tipy na dobrou knihu? Dejte na osobní doporučení knihovnice Jany Písařové.

Narine Abgarjanová: Tři jablka spadlá z nebe, Prostor, 2020

Anotace nakladatelství Prostor:
Román arménské spisovatelky líčí podivuhodný a magický život horské vesnice kdesi v Arménii, jejíž obyvatelé, často podivíni odvyklí spojení s okolním světem, věří v kouzla a nadpřirozeno. Největším zázrakem zde však je láska, která doslova vrátí život nejen lidem, ale také jejich zapomenuté pustině. Přestože román popisuje arménskou historii 20. století a dramatické události v životech vesničanů, je také nadčasovým obrazem koloběhu zemědělského života, který se opakuje po staletí, a pohádkou, v níž láska vítězí nad smrtí a neštěstím.

Jana hodnotí:
"Miluji příběhy, které plynou jako meandrovitá řeka a po přečtení zanechají příchuť čehosi mýtického. Jakoby to, co bylo napsáno, ani nemohlo být jinak. A to i přesto, že se v knize zcela organicky mísí lidové pověry s moderním světem, staré s novým, kouzelné s reálným a sny přirozeně doplňují denní realitu.

A tak se na polorozpadné verandě starého domu na srázu hory prochází páv, stoletá stařena porodí dítě, v okně jiného domu sedí chlapec a po nocích počítá anděly, kteří si přicházejí pro duše lidí z vesnice, sužované pohromami jako ranami egyptskými. Příběh ne nepodobný románu Sto roků samoty, zasazený do drsného arménského venkova s jeho exotičností a lidovou moudrostí. A především výpověď o nezdolné síle života."

Iva Hadj Moussa: Démon ze sídliště, Host, 2021

Anotace nakladatelství Host:
Šestnáctiletý Šimon žije na předměstí Tábora a snaží se uniknout zoufale nudnému a pokryteckému světu kolem. Spolu se svými kamarády Drakem, Armanem a Ludacrisem hraje v blackmetalové kapele, která se pro něj stává ventilem i únikem z reality. Jednoho dne však do jejich života vstoupí tajemný muž, Sorat. Spolu s ním se kluci pokusí vyvolat ducha dávno zemřelé dívky a od té chvíle se věci dávají do pohybu. Jenže — co když vyvolali něco úplně jiného?

Jana hodnotí:
"Něco tak originálního a dobře napsaného jsem už dlouho nečetla. Představte si náctileté postavy Petry Soukupové, oháknuté do černých trik s nemravnými motivy a s vlasy do půli zad. A zasaďte si je do prostředí, které důvěrně znáte - do Tábora, do hotelu Palcát, na gymnázium, do zapadlých sídlištních barů plných pochybných existencí. Když k tomu ještě přidáte kapku satanistického mystična, velkou porci black metalové muziky a něžnou vůni prvních lásek, uvidíte, že to bude hustokrutopřísná jízda! Na své si přijdou jak mladí a nevybouření, tak i ti, kteří už metalová trika dávno pověsili na hřebík. Protože navzdory všemu tomu black metalu nakonec nic není černobílé."