Vesmírný Tábor 2022 – program

(1) středa 9. února 2022 - kosmonautika

Milan Halousek: John Glenn a počátky americké pilotované kosmonautiky

Před šedesáti roky, v úterý 20. února 1962, vzlétl do kosmu první americký astronaut John Glenn. Před ním jen krátce nahlédli do vesmíru v kosmických lodích Mercury šimpanzi Ham a Enos a astronauté Alan Shepard a Virgil Grissom. John Glenn obletěl jako první Američan Zemi třikrát a po 4 hodinách a 55 minutách dlouhém letu úspěšně přistál ve vlnách Atlantiku. Tím začala americká cesta, která vyvrcholila přistáním prvních lidí na Měsíci v roce 1969. Co ale letu Johna Glenna předcházelo, co po něm následovalo a proč se astronaut po 36 rocích ještě jednou do vesmíru vrátil?

Milan Halousek (*1961) je předsedou vzdělávacího spolku Kosmos-news, který si klade za cíl popularizaci kosmonautiky především mezi školní mládeží, ale i širokou veřejností. Je také předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti, zakládajícím členem českého Kosmo Klubu a členem Astronomické společnosti Pardubice.
Kosmonautice a její popularizaci se věnuje od roku 1980. Je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.

(2) středa 13. dubna 2022 - astronomie

Ondřej Váša: Nepřátelský kosmos aneb Kde se vzalo, že ve vesmíru hledáme mimozemšťany

Hledání mimozemských civilizací není pouze výsadou S.E.T.I. či vědeckofantastických fantazií moderního věku a rozhodně není nijak „pokrokovou“ či „kacířskou“, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ba co víc, byla to sama katolická církev, která existenci mimozemšťanů „uzákonila“ již v roce 1277, od kteréžto doby z našich představ o vesmíru nikdy nezmizeli. Na provokativní otázku fyzika Enrica Fermiho, totiž „kde tedy všichni jsou“, když by jimi měl být dle stoupenců obvyklosti života poset celý vesmír, však prozatím odpovídá rádiové ticho. Proč se tedy myšlenka mimozemských civilizací tak houževnatě drží při životě a neomezuje se zdaleka jen na vědeckofantastické romány, nýbrž proniká i jako vlastní důvod kosmických cest do dlouhodobých (a drahých) plánů na kolonizaci Marsu, od americké NASA přes SpaceX Elona Muska až po čínský kosmický program? Přednáška vás provede několika ne zcela známými zákrutami z dějin astronomie a ukáže, že myšlenka inteligentního života ve vesmíru není jen nějakým dodatkem či hravou fantazií, doprovázející pozorování oblohy, nýbrž jedním z klíčových argumentů spoluzodpovědných za rozvoj moderní astronomie a astronautiky. Jinými slovy, nejen „E.T. volá domů“, ale především my voláme E.T., abychom se mohli ve vesmíru cítit doma.

Ondřej Váša (*1979) působí jako odborný asistent na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, kde vede kurzy věnované filozofii a astronoetice na průsečíku filozofie, umění a vědy. Zajímá jej především fenomén „zapomenutí na kosmos“, projevující se v moderní filozofii 20. století. Je autorem řady odborných studií a spoluautorem pěti knih, z nichž dvě poslední jsou věnovány moderní figuře „kosmického člověka“ (Eva Bendová, Ondřej Váša: Od balonu ke kosmickému vědomí. Aviatické eseje o české letecké duši, Národní galerie v Praze 2020 a Lubomír Konečný, Ondřej Váša, Eva Bendová: Nemístní hrdinové. Íkaros a Faetón jako emblematické figury moderního člověka, Národní galerie v Praze 2020).

(3) středa 11. května 2022 - kosmonautika

Dušan Majer: Cesta na Mars podle SpaceX

Rudá planeta Mars se velmi pravděpodobně stane dalším kosmickým tělesem, na kterém stane noha člověka. Ano, už několik desítek let se říká, že se na Mars poletí za 20 let, ale tentokrát jsou přípravy na dobré cestě. Soukromá firma SpaceX má kolonizaci Marsu jako jeden ze svých cílů. nebude to určitě jednoduché, ale nebude to hned. Jisté ale je, že ještě nikdy v historii nebyla cesta lidí na Mars blíže.

Dušan Majer (*1987) je šéfredaktorem největšího specializovaného zpravodajského portálu zaměřeného na kosmonautiku Kosmonautix.cz a autorem pořadů o kosmonautice, které vycházejí na internetové televizi Mall.TV. Za svoji činnost obdržel několikrát cenu Akademie věd České republiky za popularizaci vědy.

(4) středa 12. října 2022 - kosmonautika

David Ondřich: Letošní pohled na vesmír vloni

Každý rok v astronomii, astrofyzice, fyzice elementárních částic, kosmologii a dalších příbuzných oborech dojde k několika tisícům maličkých, větších i velkých objevů. Vybrat z nich ty nejzajímavější se již před lety stalo samostatnou popularizační disciplínou, která vyžaduje přehled, odhad a v neposlední řadě také trochu štěstí. Vměstnat do jedné přednášky všechny zajímavosti, které se v uplynulém roce objevily, pochopitelně není možné. Co možné je, je žasnout, kolik chytrých lidí žije a co všechno se díky jejich soustředěnému úsilí dokážeme o vesmíru – blízkém i vzdáleném – dozvědět.

David Ondřich (*1978) vystudoval astronomii a astrofyziku v Praze na Matfyzu a od r. 1999 je aktivním členem redakce Astropisu, posledních 20 let i zástupcem šéfredaktora. Od r. 2006 se s dr. Jiřím Grygarem podílí na vzniku stejnojmenného seriálu, který velmi populární formou přináší čtenářům textovou podobu slavné přednášky, která letos oslavila 55. pokračování. Živí se jako softwarový konzultant a lektor na volné noze.

(5) středa 30. listopadu 2022 - astronomie

Jana Tichá: Hvězda Betlémská???!!!

Zázračný biblický úkaz z pohledu astronomie, astrologie, teologie, historie, dějin umění i reklamních kreativců. Od kdy lidé sledují komety a další podivnosti na obloze? Co vyčteme ze starých čínských knih a antických letopisů? Matouši, Lukáši, radostná zvěst! Z Persie do Betléma. Jupiter a Saturn v Rybách. Co opravdu spatřil, spočítal a napsal Johannes Kepler o narození Krista? Na nebesa jedině s nebeskou mechanikou, software, hardware a daty NASA. Profesoři, papežové, prezidenti a pár starožitností. Rozsáhlý obrazový doprovod včetně několika virtuálních výletů.

Jana Tichá (*1965) je ředitelkou Hvězdárny a planetária České Budějovice s pobočkou na Kleti, vedoucí výzkumného programu Observatoře Kleť - Projekt KLENOT, objevitelkou či spoluobjevitelkou více než 270 planetek. Věnuje se následné astrometrii blízkozemních asteroidů, koordinaci a prezentaci souvisejících aktivit včetně účasti v mezinárodním projektu Evropské kosmické agentury ESA-SSA-NEO (od 2014), je předsedkyní komise Mezinárodní astronomické unie pro jména planetek a komet (od 2003). Její jméno nese planetka (5757) Tichá, obdržela Cenu Zdeňka Kvíze České astronomické společnosti za přínos v oboru studia meziplanetární hmoty a popularizaci astronomie (r. 2004) a medaili Za zásluhy primátora statutárního města České Budějovice (r. 2013).