Vybíráme z filmů na září s odkazy do katalogu Koha!

= > Co je soused schopný udělat sousedovi, se kterým se zná celý život?
Krajina ve stínu (10. - 11. 9.) je nový film Bohdana Slámy o lidech z jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak. V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou.
Pochmurnou a depresivní náladu postav pak podporuje i fakt, že byl snímek natočen černobíle (a navíc na klasický film). A nejen, díky tomu také působí celá podívaná více dobově i autenticky. Tomu pomáhá i prostředí, ve kterém se dílo odehrává. Tvůrci totiž točili v autentické sudetské vesnici, kterou nejspíš potkal podobný osud jako tu filmovou.
Beletrie na téma 50. léta v MekTa

= > Tábor slaví 600. let
V dokumentárním filmu Tábor – sen, město, symbol (12. 9.) nás Miroslav Táborský provede historií města. V první části zvané Sen se dozvíme, s jakými ideály město vznikalo, a proč Husitům dlouho nevydržely. Druhá část přibližuje nevšední postavení města v době pohusitské, proměnu z dřevěného ležení na velké kamenné město s opevněním a kostely a posléze i prvním českým reálným gymnáziem a první elektrickou dráhou postavenou Františkem Křižíkem. Třetí část pojednává o Táboře jako symbolu, ke kterému se v dějinách Češi obraceli jako k odkazu národního odporu proti utlačovatelům, ale který byl i zneužíván.
Název města Tábor se ujal v mnoha světových zemích a získal i přenesené významy. Dokumentární film Tábor – sen, město, symbol nám pomůže pochopit jedinečnost tohoto fenoménu.
V 33 minutě je vidět naše budka na plovárně :o).
Tábor v MekTa

= > Palindrom jako princip
Tenet (14. - 16. 9.) je akční velkofilm ze světa mezinárodní špionáže. Režisér Christopher Nolan, jehož snímky nás baví, jej natáčel v sedmi různých zemích světa na kamery IMAX a zřejmě půjde o jeho nejambicióznější projekt. V hlavních rolích se představí John David Washington (synka  Denzela Washingtona známe z BlacKkKlansman),  Robert Pattinson (nechvalné Stmívání, i když poslední dobou se objevuje i v kvalitních snímcích, např v Majáku nebo Králi), Michael Caine, Kenneth Branagh (oba Dunkerk) či Clémence Poésy (známe jako Fleur Delacour, studentku akademie v Krásnohůlkách a účastnici poháru čtyř kouzelníků v Harry Potterovi.
TENƎT (čtěte tam i zpátky) je pravděpodobně Nolanův první filmový palindrom. Palindromos v řečtině znamená “běžící pozpátku” a označuje slovo, větu, číslo nebo skladbu (např. sekvenci DNA), které můžete číst v libovolném směru, zprava doleva i zleva doprava, aniž byste likvidovali jejich význam. Stačí říct mj. oko, krk nebo radar. MekTa viděla a palcuje směrem vzhůru!
Filmy Christophera Nolana v MekTa

= > Portrét českého léčitele
Příběh českého bylinkáře a léčitele Jana Mikoláška, který se ve 30. letech stal kultovou postavou, přibližuje film Šarlatán (21. - 23. 9.). Mikolášek bez ohledu na dobu a režim a bez lékařského vzdělání diagnostikoval a bylinkami léčil nemocné ze všech společenských vrstev. Postavu Mikoláška v mladším věku si zahrál syn Ivana Trojana Josef.
„Léčitelství mě vždy zajímalo. To, že je nějaký člověk schopen se tak silně zahloubat do těla a duše jiného člověka, že zjistí, co v něm je. Mikolášek byl neuvěřitelně chytrý, intuitivní, ale zároveň racionální diagnostik, který dokázal bylinkářstvím lidem skutečně neuvěřitelně pomáhat,“ uvedla režisérka Agnieszka Holland. Její filmy získaly řadu ocenění, například snímek Evropa, Evropa z roku 1990 získal mimo jiné Zlatý glóbus a nominaci na Oskara pro nejlepší scénář. V Česku je Hollandová známá především díky oceňované minisérii o Janu Palachovi Hořící keř, kde si zahrál také Ivan Trojan.
Jan Mikolášek v MekTa
Léčitelství v MekTa

= > Hudební dokument pro milovníky kytar a blues
Životní příběh mimořádné osobnosti české bluesové scény, hudebníka a výrobce elektrických kytar Petera Jurkoviče, přibližuje dokumentární snímek Bluesman (26. 9.). Film je režisérským a scenáristickým debutem Michala Rákosníka.
Peter Jurkovič začal s výrobou kytar již ke konci 80. let. V roce 1986 postavil svůj první Stratocaster, tehdy doma v obývacím pokoji. Od té doby se začal výrobě kytar a baskytar věnovat systematicky. V roce 1991 založil v Jílovém u Prahy soukromou firmu Marcus, kterou později přejmenoval na Jurkovič Guitars. Na jeho nástroje hrají např. Petr Roškaňuk či Vladimír Guma Kulhánek, Mirek Linhart, Filip Spálený nebo Norbi Kovacs. Ve světě mají jeho nástroj ve svém mobiliáři i takoví kytaristé jako Eric Clapton či Jeff Beck. Na Jurkovičovu kytaru hraje i Billy Gibbons ze ZZ Top.
Blues v MekTa

= > Kutání Havlovy osobnosti
Film inspirovaný disidentskými léty Václava Havla mezi roky 1968 a 1989 natočil režisér Slávek Horák, tvůrce snímku Domácí péče. Hlavní roli hraje Viktor Dvořák, manželku Olgu ztvárnila Anna Geislerová.
Ve filmu Havel (21. 9.) prochází vývojem z úspěšného dramatika 60. let přes bojovníka za lidská práva v 70. letech po vůdčí osobnost revoluce roku 1989. Dějiny jsou však podle režiséra až ve druhém plánu, film chce zachytit především život a povahu postav, zejména netradiční, ale o to silnější vztah s manželkou Olgou.
Václav Havel v MekTa
O Václavu Havlovi v MekTa

= > Vít Klusák zažívá věk zralosti
Zatímco v debutu Český sen Víta Klusáka ubližovala mystifikace neškodným zástupům toužícím po slevách smyšleného hypermarketu, v novince V síti (29. - 30. 9.) slouží stejná metoda boji proti zneužívání dětí na internetu.
V síti 18+ je necenzurovaná verze , která velmi věrně zprostředkovává zkušenosti a pocity dětí zneužívaných na internetu. Tři plnoleté, mladistvě vyhlížející herečky vydávají za dvanáctiletá děvčata, vytvoří si falešné profily na několika online službách a my můžeme sledovat, jaká spousta úchylů je kontaktuje a jaké fotky a videa jim posílají.
Celý projekt začal podnětem od telefonního operátora v roce 2017. Firma oslovila Klusáka s tím, aby pro ně natočil video, které by „naléhavým způsobem upozornilo na strmě vzrůstající čísla zneužitých dětí na českém internetu“. S jak velkým a závažným fenoménem se s Chalupovou potýkají, pochopili z pokusu, do kterého se v rámci rešerše pustili a v němž sehráli roli 12leté Týnušky. Tehdy se rozhodli, že si téma zaslouží větší prostor a delší stopáž.
Sexuální zneužívání v MekTa