Kateřina Tučková: Bílá Voda
| Datum: 9. dubna 2026 | Čas: 17:00 | Místo: Divadlo Oskara Nedbala - DON klub | POČET MÍST JE OMEZEN - ZAREZERVUJTE SI SVÉ MÍSTO POŘÍZENÍM MÍSTENKY |
Přijměte pozvání do pusté vesnice skryté ve stínu pohraničních hor, kam kdysi přicházely zástupy poutníků vyprosit si pomoc u zázračné sošky Panny Marie. Bílá Voda je úchvatné dílo mapující osudy řeholnic, jejichž osud je spojen s bělovodským klášterem. Román o ženách, víře a zlu nám představí jeho autorka, spisovatelka Kateřina Tučková.
Besedu moderuje básník, hudebník a dramaturg Divadla Oskara Nedbala Libor Staněk.
Kateřina Tučková (nar. 1980) je spisovatelka a dramatička. Po studiu dějin umění a bohemistiky na Masarykově univerzitě získala doktorát na Univerzitě Karlově. Její romány Vyhnání Gerty Schnirch (2009) o brněnském pochodu smrti a Žítkovské bohyně (2012), pojednávající o osudu léčitelek z Moravských Kopanic, byly oceněny prestižní cenou Magnesia Litera a pro svou společenskou angažovanost také Cenou za svobodu, demokracii a lidská práva, kterou jí v roce 2017 udělil Ústav pro studium totalitních režimů. Svět umění a literatury propojila v knihách Můj otec Kamil Lhoták (2008) a Fabrika, příběh textilních baronů z moravského Manchesteru (2014).
V roce 2018 měla v Divadle Husa na provázku premiéru její divadelní hra Vitka na motivy životního příběhu brněnské hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové; text této hry vyšel zároveň knižně (2018).
V roce 2022 vydala román Bílá Voda. Za tuto knihu i za svou dosavadní literární tvorbu získala Státní cenu za literaturu, román Bílá Voda byl také zvolen Knihou roku v anketách Deníku N a Lidových novin. Knihy Kateřiny Tučkové se překládají do dvaceti pěti jazyků.
Více o knize
Bílá Voda. Pustá vesnice skrytá ve stínu pohraničních hor, kam kdysi přicházely zástupy poutníků vyprosit si pomoc u zázračné sošky Panny Marie. Dnes sem přijíždí Lena Lagnerová, aby se tu skryla před svou minulostí. Namísto kláštera s početnou řeholní komunitou tu však najde pouze několik řádových sester, vedených svéráznou řeholnicí Evaristou. Ta přišla do Bílé Vody o poslední zářijové noci roku 1950, kdy komunistický režim odvlekl v rámci Akce R všechny řádové sestry do sběrných klášterů. Mladičká Evarista tehdy odmítla návrat do civilního života. Stejně jako všechny řeholnice byla nasazena na nucené práce a k tomu vystavena i ponižování v komunistickém kriminálu. Evaristini věznitelé však její vírou ani věrností řeholi neotřásli. Naopak. Pouze v ní upevnili odhodlání se jim postavit. S tím však přišla nutnost postavit se i režimu zaprodané církvi… Lena, probírající se písemnostmi bělovodského kláštera, však brzy zjišťuje, že tím Evaristin dramatický příběh pouze začíná, a záhy také pochopí, že démoni obcházející minulost místních řeholnic nezmizeli, a navíc jsou součástí i jejího vlastního osudu.